2A - Francouzská revoluce (její politické ideje, programy a režimy; vývojové fáze). Ohlas a vlivy revoluce v sousedních zemích. Odraz v českém prostředí. Francouzská revoluce v historiografii.

Postup interventů byl dne 21. září 1792 zastaven u Valmy. Velkou roli zde sehrála Marseillaisa [Marsejéza], „píseň od Rýna“, kterou vymyslel voják v porýnských oddílech (Rouget de Lisle). Francouzi obsadili levý břeh Rýna, Rakouské Nizozemí (později Belgie). Všude kam přicházejí, zavádějí revoluční změny. Byl vydán Dekret o zrušení monarchie, čímž byl zrušen feudalismus a zaváděna svoboda.

22. září 1792 – Vyhlášení republiky

Rok 1792 také revolucionáři nazývali rokem 1, protože to byl první rok revoluce. Byl zaveden revoluční kalendář; všeobecně hlasovací právo a zvolen nový zákonodárný sbor, konvent. V něm měly zastoupení 3 hlavní strany, a to Girondisté, Lemarais (bahno) a Jakobíni. V letech 1792 – 1793 měli převahu Girondisté (II. fáze revoluce); král byl odsouzen k trestu smrti, byla totiž objevena „železná skříňka“, ve které měl král korespondenci s cizinou, a protože představoval naději pro kontrarevoluci, musel být popraven. (21. ledna 1793) Girondisté stáli v čele armády, ve vedení války byli však neúspěšní, byli též neschopní řešit vnitřní problémy (problémy se zásobováním, aj. hospodářské problémy). Ve Vendée vypukly protirevoluční vzpoury, většina problémů se začala řešit revolučním terorem, kterému zpočátku podléhal skoro jen 1. a 2. stav. Na počátku roku 1793 se rozhořel spor mezi Girondisty a Jakobíny.

V červnu 1793 byli Girondisté svrženi povstáním (III. fáze revoluce). Bylo zatčeno a popraveno 29 nejvýznamnějších představitelů Girondistů.V letech 1793 – 27. 7. 1794 (9. thermidor) vládli Jakobíni. Období jejich vlády se nazývá Jakobínská diktatura. Jakobíni vytvářejí silnou ústřední vládu, centralizují moc, zavádějí výbory a komise, nejdůležitější byl například výbor pro Veřejné blaho (v čele Robespierre; zásobování, válečná výroba, obrana země, zahraniční politika) nebo výbor veřejné bezpečnosti (bojoval s nepřáteli revoluce). Jakobíni se snažili udržet rovnováhu sil; zavedli reformy (zásah do vlastnických vztahů) – na venkově rozprodali emigrantské a občinové půdy drobným rolníkům, byla zrušena feudální práva a povinnosti bez náhrady. Ve městech byla zavedena všeobecná maxima cen zboží denní potřeby (potraviny), ale byla zavedena i všeobecná maxima mezd. Jakobíni podali také návrh na novou ústavu, která obsahovala občanské svobody, všeobecné volební právo a právo na práci. Nebyla však realizována, měla se totiž stát skutečností až po revoluci.

Ve Vendée vypukla občanská válka. Girodnisté podněcovali vzpoury proti Jakobínům (v 60ti departementech); proti Jakobínům stáli též royalisté. Válka dále pokračovala neúspěšně, do země pronikala cizí vojska, kde se spojovala s domácí kontrarevolucí. V říjnu 1793 byla popravena královna Marie Antoineta (dcera Marie Terezie). Jakobíni řešili problémy jen vystupňováním revolučního teroru – „rudý teror“. Snažili se posílit svoji vládu a odstranit opozici, teror postihoval i III. stav. Pod gilotinou skončil i Danton – „revoluce požírá vlastní děti“. Robespierre se snažil zavést „novou republikánskou morálku“, což souviselo se zaváděním kultu nejvyšší bytosti (kultu rozumu). Tím si znepřátelil i věřící. V konventu nastaly spory o moc, odpor proti Jakobínům stále vzrůstá.