Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Aristotelés – Politika I. - verze testu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19.3 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Aristotelés – Politika I. – verze testu

Druhá kapitola: Poměr obce a jednotlivce

Společenstvím utvořeným v souladu s přirozeností pro každodenní soužití je tedy domácnost. Její členy nazývá Charóndas spolustrávníky, Kréťan Epimenidés spolustolovníky.

Prvním společenstvím, které se skládá z více domácností a které není vytvořeno jen pro okamžitou potřebu, je dědina. Zdá se nejpřirozenějším, že dědina byla původně osadou, která vznikla z nějaké domácnosti. Její členy také nazývají někteří „soukojenci“, „dětmi“ a „dětmi dětí“. Proto byly obce nejprve pod královskou vládou a u cizích národů je tomu tak dosud; neboť se tvořily z královských poddaných. Každé domácnosti totiž vládne nejstarší člen jako král a tak je tomu pro příbuznosti i v [jejích] osadách. A to má na mysli Homéros, když říká:

… každý si zákony dává vlastní ženě a dětem…

[Kyklópové žili] totiž roztroušeně, a i lidé za dávných časů tak bydleli. Proto také všichni tvrdí, že bohové mají krále, poněvadž někteří lidé ještě nyní žijí pod královskou vládou a jiní pod ní žili v dávných dobách. A jako připodobňují lidé podoby bohů svým vlastním, tak připodobňují i jejich život svému.

Konečným společenstvím, utvořeným z většího počtu dědin, je obec. Toto společenství již dosahuje – dá-li se to tak říci – hranice plné soběstačnosti, a ačkoli vzniklo pro přežití, trvá pro život dobrý. Proto každá obec existuje na základě přirozenosti, platí-li to i o prvních společenstvích. Obec je totiž jejich konečným cílem a přirozenost je konečný cíl. Neboť konečný stav vývoje každé jednotlivé věci nazýváme její přirozeností, tak například mluvíme o přirozenosti člověka, koně nebo domu. Mimoto účel a cíl je to nejlepší; a soběstačnost je i cílem, i tím nejlepším.

Z toho je tedy zřejmé, že obec existuje na základě přirozenosti, že člověk je svou přirozeností určen k životu v obci a že ten, kdo od přirozenosti, a ne pouze náhodou žije mimo obec, je buď špatný, anebo lepší než člověk, jako ten, o němž řekl Homéros potupná slova:

Je bez bratrství, práva i krbu.

Neboť takový člověk je svou přirozeností zároveň chtivý války, protože je jako osamělý kamínek ve hře.

Je také zjevné, proč je člověk určen pro život v obci ve větší míře než každá včela a každý stádní živočich. Příroda totiž, jak tvrdíme, nečiní nic bezúčelně. Avšak ze živočichů má řeč pouze člověk. Hlas je ovšem znamením bolesti a slasti, a proto ho mají i jiní živočichové (neboť jejich přirozenost dospěla až k tomu, že mají pocit bolesti i slasti a že si to navzájem oznamují). Řeč je však určena k tomu, aby objasňovala, co je prospěšné a co škodlivé, a tedy i co je spravedlivé a co nespravedlivé. To je totiž zvláštností člověka proti ostatním živočichům, že jedině on má smysl pro dobro a zlo, pro to, co je spravedlivé a co nespravedlivé, a pro podobné věci; společenství v těchto věcech vytváří domácnost a obec.

Témata, do kterých materiál patří