6. Klasické období řeckých dějin - základní teze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ŘECKO
6. Klasické období řeckých dějin
Základní teze:
základní charakteristika klasického období:
mocenský vzestup Persie vedl k její snaze podmanit si nejprve maloasijské Řeky a posléze i Řeky pevninské, řecko-perské války byly chápány jako souboj mezi Řeky a barbary, řecké slovo barbaros původně znamenalo pojmenování příslušníků všech národů, jejichž jazyku Řekové nerozuměli (podobné české slovo brblat), od řecko-perských válek nabýval tento pojem hanlivý význam nevzdělaného a hrubého člověka,
dominantními řeckými státy byly v klasické době Athény a Sparta, jejichž mocenské střetnutí dostalo název peloponnéská válka, ukončila krátké období míru v Řecku a stala se do té doby největší „bratrovražednou“ válkou mezi Řeky, následující období v dějinách Řecka je potom pojmenováno jako doba krize řeckých městských států a období přechodných hegemonií, ve kterém se střídala krátkodobá nadvláda Sparty, Athén a Théb, jejich vzájemné oslabení potom umožnilo mocenský vzestup Makedonie a konec samostatnosti a svobody řeckých poleis,
klasická doba se také vyznačuje hospodářským a kulturním vzestupem řeckého světa, centrem řecké kultury se stávají především Athény, které v tomto období daly Řecku mnoho vynikajících stavitelů, sochařů, malířů, literátů a filozofů,
základní charakteristika řecko-perských válek,
- datace: 500/499-449 př. n. l.,
- příčina: expanze perské říše (Dareios I.), její snaha dobýt Řecko, záminka: pomoc Řeků milétskému povstání maloasijských řeckých obcí,
- „předehra: povstání iónských obcí v Malé Asii, datace (500/499-494 př. n. l.), v čele povstání Milétos, řecké obce se vzbouřily proti nadvládě Persie, z pevninského Řecka přišly na pomoc pouze Athény a eubojská obec Eretrie (celkem 25 lodí), povstání skončilo porážkou Řeků u ostrůvku Ladé blízko Milétu roku 494 př. n. l.,
-perská výprava do pevninského Řecka: 492 př. n. l., perský vojevůdce Mardonios, postup po souši na sever Řecka, část perského loďstva ale byla zničena velkou bouří u mysu Athos,
- bitva u Marathónu: 490 př. n. l. , vylodění perského loďstva u osady Marathón v Attice, řecké vojsko bylo tvořeno především Athéňany (asi 10 000 těžkooděnců), dále vojáky z obce Plataje, perské vojsko bylo mnohem početnější,
- průběh bitvy: na marathónské planině mohl athénský Miltiadés využít taktiku boje ve falangách, i když střed athénského šiku byl nucen ustoupit, obě dvě zesílená křídla způsobila v perském vojsku zmatek, perské oddíly nakonec ustoupily a odpluly, podle pozdní řecké legendy vyslali Athéňané po bitvě u Marathónu do Athén posla se zprávou o vítězství (na počest události se běží maratónský běh), ve vítězství sehrála roli nejen vynikající strategie Miltiada a schopnosti athénských vojáků, ale také boj Athéňanů za vlastní svobodu proti perské despocii, vítězství posílilo prestiž a sebevědomí Athéňanů,