6. Klasické období řeckých dějin - základní teze

- dekelejská válka: vyznačovala se spartským obsazením attické pohraniční pevnosti Dekeleia, vpády na území Attiky, budováním spartského loďstva za pomoci perských peněz, tyto lodě ohrožovaly důležité obchodní cesty z Černomoří, odkud Athéňané dováželi obilí, od Athén také odpadli někteří spojenci, v roce 411/410 př. n. l. došlo v Athénách k prvnímu oligarchickému převratu, ale demokracie byla znovu obnovena,

- v roce 405 př.n. l. se spartská převaha projevila zdrcující porážkou Athén v bitvě u Kozích říček (Aigospotamoi), spartský vojevůdce Lýsandros pak oblehl Athény z moře, vyhladovělé město v roce 404 př. n. l. kapitulovalo,

- uzavření míru a jeho podmínky: rozpuštění Prvního athénského námořního spolku, zničení athénského loďstva s výjimkou 12 válečných lodí, stržení opevnění města, vstup do Peloponnéského spolku, přijetí spartské posádky, nastolení oligarchické vlády 30 tyranů (404/403 př. n. l.),

c) krize řeckých poleis a období přechodných hegemonií:

-důsledky peloponéské války: závažné změny v ekonomické a sociální struktuře Athén i jiných řeckých obcí, následující období 4. století př. n. l. až do porážky Řeků Makedonií je proto označováno jako krizové období řecké polis a také jako doba tvz. přechodných hegemonií, žádný řecký stát se nedokázal prosadit jako hegemon po delší časové období, v této době se vystřídaly hegemonie Sparty, Athén a Théb,

-Sparta po skončení války dosazovala v obcích své úředníky a vojenské posádky a zaváděla v nich oligarchickou ústavu, obce v mateřském Řecku se snažily spartské nadvlády zbavit, vznikla protispartská koalice (Théby, Athény, Argos a Korint), která byla podporována Peršany, roku 395 vypukla tzv. korintská válka, z obav před vzrůstem moci Athén a celé protispartské koalice se však nakonec Peršané spojili se Spartou a roku 387/386 byl vyhlášen tzv. Královský čili Antialkidův mír (spartský velitel), řecké obce v MA byly podřízeny perské autoritě, ostatní obce zůstaly samostatné, s výjimkou Lémnu, Imbru a Skýru, které byly přiřčeny Athénám, dohled nad dodržením mírových podmínek měla Sparta,

- Druhý athénský námořní spolek: vznik roku 378/377 př. n. l., vzestup významu Athén v Řecku,

- mocenský vzestup Théb: ve stejné době se začaly mocensky vzmáhat i Théby (Boiótie), roku 371 př. n. l. se Thébané a Sparťané střetli v bitvě u obce Leuktra v Boiótii, kde Thébané zvítězili, velel jim vojevůdce Epameinondás, který zde zvolil taktiku tzv. kosého šiku, jeho vojsko zvítězilo za pomoci značně zesíleného levého křídla,

- thébská hegemonie: (371-362 př. n. l.): v jejím průběhu došlo k svrhávání spartské nadvlády a k průniku thébského vojska na území Lakónie, největší pohromou pro Spartu bylo ale odpadnutí Messénie v roce 369, Thébané se ze své nadvlády dlouho netěšili, vznikla proti nim koalice řeckých států, k níž přistoupily i Athény a Sparta, v bitvě u Mantineie roku 362 měli Thébané vítězství na dosah ruky, utrpěli však ztráty a Epameinondás padl, obě strany pak proklamovaly vítězství pro sebe a protithébská koalice uhájila své pozice, bitvou však období thébské hegemonie skončilo,