volby-obecne-cs

Volby a volební systémy (obecně a v Československu)

Obecně (základní pojmy):

Volby: jsou jedním ze způsobů ustavení osoby (či osob) do funkcí hlasováním právním řádem k tomu oprávněným okruhem osob (voličů).

Volební právo: právem upravená možnost účastnit se hlasování. Aktivní – právo volit (být voličem); pasivní – být volen (kandidovat). Základní charakteristika demokratického volebního práva: všeobecné, rovné (rovnost počtu hlasů, váhy hlasu a volebních obvodů), s tajným hlasováním a zpravidla i přímé.

Volební proces: právním řádem upravený časový interval, v jehož rámci dochází k vyjádření vůle voličů a jejímu převedení do mandátů.

Fáze volebního procesu: vyhlášení voleb, registrace kandidátů (kandidátních listin), volební akt (mezi vyhlášením voleb a volebním aktem probíhá volební kampaň), skrutinium (fáze volebního procesu v níž dochází k přepočtu hlasů na mandáty), vyhlášení výsledku voleb. S volebním procesem může souviset i příslušný soudní přezkum (typicky v souvislosti s registrací kandidátů, pokud jde o hlasování, případně průběh volební kampaně).

Volební obvod: zpravidla územní jednotka, pro niž dochází k registraci kandidátů (kandidátních listin) a pro niž se provádí skrutinium, tedy přepočet hlasů na mandáty. Může existovat i personální volební obvod, kdy není podstatná vazba voliče na určité území, ale na nějaké společenství (např. členství v akademické obci fakulty při volbách do jejího akademického senátu nebo skutečnost, že někdo patřil k sibiřským legionářům v případě voleb podle zvláštního ústavního zákona pro 1. volební období poslanecké sněmovny Národního shromáždění ČSR).

Stát vytváří právním řádem na svém území příslušné územní volební obvody zpravidla ve vyšším počtu (např. v počtu 14 pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu v ČR); zákon pak stanoví, kolik mandátů připadá na který volební obvod (např. u nás za I. republiky pro volby obou komor Národního shromáždění) nebo je počet mandátů obvodu počítán až podle odevzdaných platných hlasů (pomocí mandátového čísla) – v současné době pro volby Poslanecké sněmovny PČR. Možné je také zavedení jednoho celostátního volebního obvodu (potom budou všichni poslanci voleného sboru voleni v tomto jediném obvodu: v ČR např. volby našich poslanců do Evropského parlamentu – volebním obvodem je celá ČR).

Volební okrsek: jednotka zpravidla menší než volební obvod (tj. volební obvod je složen z volebních okrsků), v níž voliči provedou hlasování a místní volební komise zjistí, jaký je výsledek hlasování v okrsku (kolik hlasů dostal který kandidát či politická strana); nemůže však provést skrutinium – to se koná pro volební obvod.

Volební systém: soubor vztahů, který odpovídá na otázku, jak bude vůle voličů vyjádřená hlasováním převedena do mandátů. Matematické vyjádření volebního systému je tzv. volební formulí (volební metodou).