volby-obecne-cs

Příklad:

volební obvod má 5 mandátů a figurují v něm 3 strany, použijeme d´Hondtovu metodu:

1 2 3 4 5 (dělitelé)

strana A (5000 hlasů): 5000 2500 1666 1250 1000 (podíly)

strana B (3000 hlasů): 3000 1500 1000 750 600 (podíly)

strana C (1000 hlasů): 1000 500 333 250 200 (podíly)

Relevantních je pět nejvyšších podílů (rozdělujeme 5 mandátů); za každý podíl má strana jeden mandát. Strana A tak má 3 mandáty, strana B má 2 mandáty a strana C má tak malý počet hlasů, že v daném volebním obvodě nezíská žádný mandát.

Podrobněji viz např.: Krejčí O., Kniha o volbách, Victoria publishing, Praha 1994, str. 314-339.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Volební systémy používané v Československu:

A) parlamentní volby za I. republiky a v r. 1946 (společné znaky):

• v těchto volbách byl použit proporcionální volební systém s aplikací metody volebního čísla;

• v uvedených volbách se vždy konala alespoň dvě skrutinia;

• pro I. skrutinium bylo území ČSR rozděleno na více volebních obvodů, jejichž počet a hranice byly stanoveny v zákoně; II. a případně III. skrutinium se konalo pro celou ČSR;

• nebyla stanovena uzavírací klauzule pro postup stran do I. skrutinia;

• v I. skrutiniu se použila metoda Hareova, ve II. skrutiniu Hagenbach-Bischoffova;

• používaly se přísně vázané kandidátní listiny (v r. 1946 bylo možno použít i prázdný lístek);

• byla stanovena volební povinnost (sankce: vězení či pokuta).

a) parlamentní volby za I. republiky:

Právní úprava: Ústavní listina republiky Československé (uvozena zákonem č. 121/1920 Sb. z. a n.); zákon č. 123/1920 Sb. z. a n., kterým vydává se řád volení do poslanecké sněmovny; zákon č. 124/1920 Sb. z. a n. o složení a pravomoci senátu.

Základní východiska: volby se týkaly obou komor Národního shromáždění, a sice poslanecké sněmovny (300 členů, volební období 6 let) a senátu (150 členů, volební období 8 let). Pro volby do poslanecké sněmovny bylo aktivní volební právo stanoveno na 21 let, pasivní na 30 let; pro volby do senátu bylo aktivní volební právo stanoveno na 26 let, pasivní na 45 let. Volby do obou komor byly dosti podobné. Pro volby poslanecké sněmovny se použil již výše uvedený volební řád (zákon č. 123/1920 Sb. z. a n.); podle zákona č. 124/1920 Sb. z. a n. bylo stanoveno, že volební řád pro poslaneckou sněmovnu se použije i pro volby do senátu, pokud tento zákon (tj. č. 124/1920 Sb. z. a n.) nestanoví jinak. Jednou z odchylek, stanovených pro volby do senátu, byly jiné volební obvody než byly stanoveny volebním řádem (č. 123/1920 Sb. z. a n.) pro volby poslanecké sněmovny. Počty mandátů volebních obvodů poslanecké sněmovny a senátu byly stanoveny zákonem, tj. nebylo třeba aplikovat mandátové číslo k rozdělení mandátů mezi volební obvody.