volby-obecne-cs

Uzavírací klauzule (její typ a nastavení výše procent) je v úzké vazbě na použitou volební formuli (jejich typy v poměrném volebním systému viz níže) a počet volebních obvodů (a počet mandátů ve volebních obvodech rozdělovaných). Různé nastavení těchto tří komponent (uzavírací klauzule, volební metoda a volební obvody) může vést při stejném počtu odevzdaných hlasů k odlišnému složení voleného sboru. Nastavení může být korektní i vůči malým politickým stranám, ale může být (jako jiné nastavení) také výhodnější jen pro větší politické strany. Toto nastavení je tedy i významnou politickou otázkou.

Typy kandidátních listin:

- přísně vázané: volič může použít jen jednu z nich a nemůže na ní jakkoliv měnit pořadí kandidátů (typicky u nás pro volby obou komor Národního shromáždění za I. republiky);

- vázané: volič může použít jen jednu z nich, ale může na ní pozměnit (např. preferenčními hlasy) pořadí kandidátů (typicky pro volby Poslanecké sněmovny PČR);

- volné: volič může hlasovat pro kandidáty z několika (všech) kandidátních listin, které má k dispozici: takovému postupu se říká panšování. Typicky pro volby zastupitelstev obcí v ČR.

Pro volby příslušného sboru (např. parlamentu) je možné zakotvit jen jeden celostátní volební obvod (např. volby parlamentu na Slovensku či na Ukrajině); pak každá politická strana podává jen jednu kandidátní listinu. Pak není třeba rozdělovat mandáty mezi volební obvody. Nebo je území státu rozděleno na více volebních obvodů; strana může podat jen jednu kandidátní listinu v každém z těchto volebních obvodů. Je možno stanovit počty mandátů v obvodech v zákoně (např. u nás pro volby obou komor Národního shromáždění za I. republiky) nebo určit počet mandátů v obvodech podle počtu odevzdaných hlasů s pomocí mandátového čísla (např. nyní v ČR k rozdělení 200 mandátů Poslanecké sněmovny PČR mezi 14 volebních obvodů – tzv. republikové mandátové číslo).

V případě, že územní členění státu hraje roli pokud jde počty mandátů jednotlivých územních celků, je možné mandáty voleného sboru rozdělit mezi celky s použitím mandátového čísla. V rámci územních celků se pak rozdělí takto přidělené mandáty pomocí dalšího mandátového čísla mezi volební obvody. Např. v r. 1946 ve volbách ústavodárného Národního shromáždění (ÚNS) v ČSR bylo třeba jeho 300 mandátů rozdělit mezi tři země (Českou, Moravskoslezskou a Slovenskou). K tomu se použilo tzv. státní mandátové číslo (kritériem byl počet voličů). A poté se pomocí zemského mandátového čísla rozdělily mandáty země (přidělené s pomocí státního mandátového čísla) mezi volební obvody země (kritériem byl počet odevzdaných hlasů).

Příklad: mandáty voleného sboru máme rozdělit mezi volební obvody (územní členění státu nehraje roli pokud jde počty mandátů jednotlivých územních celků):