Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




volby-obecne-cs

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (101.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

III. skrutinium:

Nejprve byly strany, které postoupily do II. skrutinia (tj. ty, které získaly určitý počet hlasů či mandátů – viz výše) rozděleny na dvě skupiny: I. skupinu tvoří strany, na jejichž kandidátních listinách je nadpoloviční většina kandidátů jedné nebo více národnostních menšin, německé, maďarské nebo polské. Pro otázku, které z těchto menšin je třeba kandidátní listinu započíst, je rozhodnou národnost, k níž se přihlásila větší část kandidátů téže strany; přihlásili-li se kandidáti k různým národnostním menšinám ve stejném počtu, rozhodne los. II. skupinu tvoří všechny ostatní strany.

Podle stejných zásad se rozdělí strany, které nepostoupily do II. skrutinia, do skupin A a B. Při tom se včleňují do skupiny A pouze strany, s nimiž národnostně stejné strany byly zařazeny do skupiny I., ostatní strany se včleňují do skupiny B.

Pak se sečtou „všechny platné hlasy“ (v r. 1935 se sečtou „zbytky platných hlasů“) všech stran, které nepostoupily do II. skrutinia, pokud patří do skupiny A nebo B, z celé republiky dohromady; součet těchto hlasů se dělí počtem neobsazených mandátů a zjistí se tak volební číslo; s jeho pomocí se rozdělí mandáty mezi skupiny I. a II. a poté mezi strany každé příslušné skupiny zvlášť podle zásad § 52 (stanoví postup ve II. skrutiniu); při tom je základem výpočtu součet všech hlasů odevzdaných straně v republice.

Mandáty přidělené stranám ve II. a III. skrutiniu se přidělí kandidátům strany podle pořadí na technické kandidátní listině (kterou strany sestavily pro II. skrutinium).

b) parlamentní volby v r. 1946:

Právní úprava: ústavní zákon č. 65/1946 Sb. o ústavodárném Národním shromáždění a zákon č. 67/1946 Sb. o volbě ústavodárného Národního shromáždění.

Základní východiska: volby se týkaly jednokomorového ústavodárného Národního shromáždění (ÚNS) o 300 členech; působit mělo do sejití se parlamentu podle nové ústavy, maximálně 2 roky (později byla provedena změna ústavním zákonem č. 74/1948 Sb., podle kterého má ÚNS působit do volby Národního shromáždění /NS/, předpokládaného tímto ústavním zákonem, maximálně do 17.6.1948). ÚNS přijalo novou ústavu 9. května 1948 (účinnosti nabyla 9. června 1948). NS bylo zvoleno 30.5.1948 a působilo od nabytí účinnosti nové ústavy jako parlament v souladu s ní. Volební období ÚNS trvalo cca 2 roky. Pro volby do ÚNS bylo aktivní volební právo stanoveno na 18 let, pasivní na 21 let; volit a být voleni mohli být jen občané české, slovenské či jiné slovanské národnosti.

ČSR se tehdy dělila na tři země: Českou, Moravskoslezskou a Slovenskou. 300 mandátů ÚNS bylo nejprve třeba rozdělit mezi tyto země. Stalo se tak s pomocí státního mandátového čísla (SMČ).

SMČ = počet všech osob zapsaných ve voličských seznamech / počet mandátů (300)

Témata, do kterých materiál patří