volby-obecne-cs

SMČ = počet občanů ČSFR k 1. lednu volebního roku / počet poslanců SL (150)

Mandáty republiky ve SL = počet občanů republiky / SMČ

V r. 1990 bylo takto přiděleno ve SL 101 poslanců ČR a 49 SR a v r. 1992 bylo přiděleno 99 poslanců ČR a 51 poslanců SR.

Mandáty republiky v příslušné komoře bylo třeba rozdělit mezi volební obvody. K tomu se použilo republikového mandátového čísla (RMČ), zvlášť pro volby každé komory.

RMČ = počet hlasů odevzdaných v republice pro příslušnou komoru / počet mandátů části komory připadající zástupcům příslušné republiky

Ve jmenovateli předchozího dělení se tak objeví buď číslo 75 (v případě SN) nebo číslo zjištěné pro příslušnou republiku ve SL podle státního mandátového čísla.

Mandáty volebního obvodu = hlasy odevzdané v obvodu / RMČ

Pro vstup do I. skrutinia byla stanovena fixní uzavírací klauzule 5 % (v r. 1992 byla stanovena progresívní uzavírací klauzule, pro samostatně kandidující stranu 5 %, pro dvou a tříčlennou koalici 7 % a pro čtyř a vícečlennou koalici 10%). I. skrutinium se konalo pro volební obvody (zvlášť pro SL a SN) a použila se Hagenbach-Bischoffova metoda volebního čísla.

Mandáty se přidělily kandidátům strany podle pořadí na kandidátní listině. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu (tj. preferencí), obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal nadpoloviční většinu hlasů voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na kandidátní listině. Pro volby v r. 1992 se použil tentýž postup (včetně uvedené 1/10), ale měl-li být kandidát upřednostněn, musel získat počet přednostních hlasů, jež činí nejméně 3 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje.

Pro II. skrutinium (konalo se pro příslušnou republiku – zvlášť pro SL a SN) se rovněž použila Hagenbach-Bischoffova metoda volebního čísla. Mandáty se přidělily kandidátům strany podle pořadí na technické kandidátní listině.

b) volby České národní rady:

Právní úprava: ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci a související ústavní zákonodárství; zákon České národní rady č. 54/1990 Sb. o volbách do České národní rady.

Základní východiska: volby se týkaly jednokomorové České národní rady (ČNR, 200 poslanců, pravidelné volební období 5 let /v r. 1990 se však volby konaly jen na dva roky/, pro volby v r. 1992 bylo stanoveno pravidelné 4-leté volební období. První volební období tak bylo dvouleté a podruhé byla ČNR volena na 4 roky; od 1.1.1993 se ČNR stala v souladu s Ústavou ČR (ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb.) Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a její volební období skončilo v červnu 1996 (po 4 letech od zvolení ČNR).