volby-obecne-cs
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Pozn: většinový volební systém (zejména relativní většinový systém) vede zpravidla k politickému systému dvou politických stran; spektrum stran zastoupených ve voleném sboru je zpravidla menší; tento systém vede k vysokému procentu „propadlých“ hlasů (tj. voliči, kteří volili méně úspěšného kandidáta, budou zastoupeni někým, koho nevolili, kdo však získal většinu a takto i mandát). Výhodou tohoto systému je však menší roztříštěnost voleného sboru a takto i vyšší stabilita politického prostředí (v parlamentních formách vlády vede ke snažší tvorbě parlamentní většiny – často i „jednobarevné vládě“).
Aby se snížil propad hlasů, je možné v tomto systému zavést vícemandátový volební obvod a v jednom volebním obvodu volit např. tři kandidáty. Tím je současně ochraňováno menšinové stanovisko (tj. do parlamentu se dostane i kandidát s menším počtem hlasů, např. druhý v pořadí, který by v jednomandátovém obvodu mandát nezískal).
Aby byla zvýšena možnost voličů „protlačit“ kandidáta, který může být favoritem určité skupiny voličů, např. v některé části volebního obvodu, který však nemusí být favoritem v rámci celého volebního obvodu, je možné zakotvit tzv. kumulativní hlasování. Voliči tak nedisponují jedním hlasem, jako např. v našich volbách do Senátu PČR, ale více, např. 5 hlasy. Mohou pak tyto hlasy rozptýlit mezi kandidáty volebního obvodu, nebo dát všechny své hlasy jen jednomu kandidátovi. Při vysoké „disciplíně“ voličů má tak onen favorit jen určité části voličů vysokou šanci na úspěch, pokud u něho budou jeho voliči „kumulovat“ své hlasy.
Poměrný volební systém (systém poměrného zastoupení či proporcionální volební systém): je založen na přímé úměře mezi odevzdanými hlasy voličů pro kandidující útvar (stranu) a útvarem získanými mandáty. Tj. má-li strana 30 procent hlasů, měla by získat 30 procent mandátů, pokud má 40 procent hlasů, měla by získat 40 procent mandátů. V tomto systému je možno použít jen vícemandátové volební obvody, je možné ho tedy použít jen pro kolektivní orgány, např. komory parlamentu.
Pro tento systém jsou typické (ve srovnání se systémem většinovým): poměrně nízký propad hlasů (tj. vysoký respekt k menšinovému stanovisku); vede k vyššímu zastoupení politických stran ve voleném sboru (tj. spektrum stran ve sboru je širší). Tím však současně dochází k vyšší fragmetarizaci sboru, kdy (v parlamentních formách vlády) je složitější dosažení většinové vlády (systém vede spíše ke koaličním vládám) a případně i k nestabilitě politického prostředí. Aby byl počet stran ve sboru snížen, používá se tzv. uzavírací klauzule.
Uzavírací klauzule: zákonem stanovená hranice (zpravidla jako procento hlasů), které musí kandidující útvar (strana) dosáhnout, má-li postoupit do skrutinia, tj. má-li se účastnit přepočtu hlasů do mandátů. Může být stanovena jako fixní (neprogresivní), tj. např. 5 % pro všechny účastníky volebního klání. Není pak podstatné, zda strana kandiduje samostatně nebo v koalici; samostatně kandidující strana i koalice určitého počtu stran musí překročit pro všechny stejnou uzavírací klauzuli. Uzavírací klauzule může být stanovena i jako odstupňovaná (variabilní či progresivní), kdy samostatně kandidující strana musí dosáhnout např. 5 %, ale koalice stran již procenta vyššího: např. koalice dvou stran 10 %, koalice tří stran 15 % a koalice čtyř a více stran 20 %.