6. Klasické období řeckých dějin - základní teze

d) vzestup Makedonie:

- charakteristika území: severovýchod pevninského Řecka, Řekové považovali Makedoňany za barbary, ale patřili nejpravděpodobněji ke skupině tzv. severozápadních řeckých kmenů, správním centrem Makedonie se stala pevnost Aigai, Aigy, dnešní Edessa, zdrojem bohatství Makedonie byly lesy a její dřevo bylo vyvážené na stavbu lodí,

-dějiny Makedonie do Filippa II.: poprvé Makedonie vstoupila do řeckých dějin v době řecko-perských válek, kdy uznala perskou autoritu, král Alexandr I. (první polovina 5. století př. n. l.) však usiloval o sblížení s řeckými státy, s jeho vládou je spojena reorganizace makedonské armády, elitní jednotku tvořila jízda, jejíž členové byli nazýváni královými druhy – hetairy, na přelomu 5/4. století př. n. l.) získala Makedonie přístup k moři a pronikla do Thesalie, novým správním centrem země se stala Pella, pak byla země zmítána spory o trůn, do poměrů zde zasáhli i Théby, kde pobýval jako rukojmí pozdější makedonský král Filippos II.,

-Filippos II. (359-336 př. n. l.): své úsilí soustředil na upevnění a rozšíření moci a na cestě k tomuto cíli dovedně spojoval vojenskou sílu s diplomatickým jednáním (peněžní úplatky, sňatková politika), jeho prvotním cílem bylo získat přístup k Egejskému moři, obsazení proathénských obcí na severovýchodě Řecka však vedlo k nepřátelství mezi Filipem a Athéňany, po obsazení sz. pobřeží Egejského moře začala Makedonie pronikat do vlastního Řecka, získala Thessalii, poloostrov Chalkidiké,

- příčiny mocenského vzestupu Makedonie: vzestup byl usnadněn slabostí řeckých poleis, jejich vzájemnými rozbroji, ale i údernou silou makedonského vojska, za Filippa II. proběhla reorganizace makedonské armády, jejím jádrem už nebyli hetairoi, ale pěchota vyzbrojená dlouhými oštěpy (sarissai) a používající taktiky kosého klínu,

- v roce 346 byl sice uzavřen mezi Athénami a Makedonií tzv. Filokratův mír (athénský vyjednavač), ale Filippos dále pokračoval v expanzi, makedonská otázka se dostala na přední místo politického dění v Řecku, to se projevilo především v Athénách, kde se vytvořily dvě skupiny – promakedonská a protimakedonská,

-promakedonská – Isokratés, jeho cílem bylo sjednocení Řeků v zápasu proti tradičnímu nepříteli Persii, hegemonem v tomto tažení se měl stát Filippos II., protimakedonská - Démosthenés, byl zastáncem athénského demokratického zřízení, burcoval své spoluobčany k boji proti Filipovi, uvědomoval si, že ovládnutí Athén a Řecka Makedonií znamená ztrátu samostatnosti řeckých obcí,

- vznik obranného tzv. helénského spolku, k němuž patřily zejména řecké státy ve středním Řecku (především Megara), na severu Peloponnésu (zejména Korint) a některé ostrovy, k rozhodující bitvě mezi Filipem a protimakedonskou koalicí došlo v roce 338 u boiótské Chairóneie,