Filozofie a proměny současnosti

Filozofie a proměny současnosti

- velké spory, které se nyní vedou jak v rámci postmoderny, tak s postmoderní filozofií

samotnou, dokládají, jak vážné jsou problémy dnešního moderního světa

- po názorech filozofů je nyní po staletích kupodivu poptávka → filozofie je blíže k životu

něž kdykoliv předtím

- filozofové jsou v Tv, polemizují na stránkách novin, poskytují rozhovory

→ někdo – degradace vznešené královny věd x jiní to vítají

Některé jevy, které jsou skutečnými filozofickými problémy

- zatím se neví, co přinesou + jaká řešení si budou žádat

→ nevadí → tím, že otřásají a provokují k tázání, poskytují výživu filozofickému myšlení

1.) Virtuální realita

- žijeme v epoše počítačů

- počítače se stávají nezbytným prostředkem k práci + zábava

- stále dokonalejší simulace skutečnosti = virtuální realita

- pro znásobení působivosti se používají četná přídavná zařízení (helmy,

rukavice aj.) → můžeme zakoušet i odpovídající pocity (bolest, radost, strach, slast aj.)

→ současní filozofové registrují tuto vymoženost s narůstajícími obavami

- už Heidegger konstatoval, že novodobá epocha je dobou, v níž se „svět stal

obrazem“

Jean Baudrillard

= významný francouzský myslitel

- všiml si, že nové technologie umějí produkovat digitální prostory, umělé světy, které

nerozlišitelně prolínají světem člověka → produkují zcela novou skutečnost

→ znamením naší epochy je simulacrum

- virtuální simulace se používají stále častěji ve filmu a Tv – průlomem byl slavný film Jurský

park, kde naprosto věrohodně „ožili“ dávno vyhynulí dinosauři

- v krátké době budou možné i další „kousky“ → dokonalé virtualizace herců, zpěváků i

politiků (neboť většinou je známe stejně jen z obrazovek)

- budeme mít své virtuální přátele → prvním náznakem je oblíbená japonská hračka

tamagoči

- zajímavá věc, která se váže k jedné z prvních produkcí filmu Jurský park u nás, dobře

naznačuje možný dosah, jaký využití (anebo zneužití) virtuální reality může mít →

→ jeden novinář se po projekci tohoto filmu s nadsázkou zeptal mladého diváka, který vycházel z kina, jestli si všiml, že jeden z dinosaurů nebyl „počítačový“, ale skutečný, mladík odpověděl: „Opravdu? To je škoda, že jsem si toho nevšiml.“

→ v této odpovědi spí velká hrozba

→ mnoho současných filozofů soudí, že mohutný nápor virtuální reality, jemuž je celá jedna

generace vystavena → způsobí → lidé postupně ztratí smysl pro rozpoznání toho, co

je „reálné“ a „reálně možné“, od toho, co je „nemožné“ nebo dokonce „nesmyslné“

→ že ztratí schopnost zdravého úsudku, o který se dosud lidstvo opíralo jako o přirozenou výbavu pro svůj kontakt se skutečností

- tito lidé budou ve svých úsudcích závislí na tom, co jim tvůrce virtuální reality