Institucionalizace přírodních a technických věd

Institucionalizace přírodních a technických věd

• Veřejné provozování vědy: univerzita, šlechtický dvůr, církev (kláštery)

• Jezuité – Klementinum: matematika, fyzika a astronomie – astronomická věž, matematické muzeum, od 1775 nejdelší souvislé měření a zaznamenávání počasí na světě

• Změny ve společnosti:

• Osvícenské myšlenky, sekularizace – otevření vědeckého světa veřejnosti (i když církev dělala vědu na vysoké úrovni)

• Objevy a převratné teorie – potřeba studia nových oborů, potřeba odborníků

• Nacionalismus – snaha vytvořit národní vědecké společnosti a demonstrovat vyspělost národa

• Zakládání učených společností, návaznost na již vzniklé akademie

• Francouzská akademie – 1635

• Britská královská společnost – 1645

• Olomoucká Společnost neznámých učenců barona Petrasche (1746 – 1751/8) – spíše humanitní charakter – nejstarší vědecká společnost na území Habsburské monarchie

• Soukromá učená společnost – 1775 v Praze, z té se vyvinula:

• Česká společnost nauk – 1784

• Zprvu 10 členů, z toho: 2 matematici, 1 astronom, 1 přírodopisec, 1 lékař

• Postupně se vytvořily dvě třídy: fyzikálně – matematická a vlastenecko – historická

• Přírodní a technické vědy na vysoké úrovni, ale vlivem nacionalismu se stala hlavní právě sekce vlastenecko – historická (na rozdíl od Britské královské společnosti, ta byla převážně přírodovědná a technická), zprvu ale přírodní vědy musely oficiálně zaštítit celou společnost, pracoviště čistě nacionálního charakteru by bylo stěží povoleno

• Česká akademie věd a umění – včetně matematicko – přírodovědné třídy, 1890 – mecenáš Josef Hlávka

• Československá akademie věd – 1953, sloučení České společnosti nauk a České akademie věd a umění, dnes Akademie věd České republiky

• Vůdčí osobnost: Jan Evangelista Purkyně

• Zakládání muzeí s přírodopisnými a technickými sbírkami

• 1814 – Opava

• 1817 – Moravské zemské (Ferdinandovo) muzeum v Brně

• 1818 – Národní muzeum v Praze (sbírky: hrabě Kašpar Maria Šternberk)

• 1862 – České průmyslové muzeum

• 1908 – Národní technické muzeum

• Pořádání výstav

• 1791 – první technická výstava - Praha, Klementinum

• 1851 – Londýn

• 1855, 1867, 1878, 1889, 1900 – Paříž

• 1891 – Jubilejní zemská výstava v Praze

• Dále Vídeň, Filadelfie, Melbourne, Chicago, Brusel, ...

• Vydávání vědeckých periodik

• Krok (1821)

• Živa

• Vesmír

• Vydávání literatury

• Schopnost nové vědecké komunikace, systematické řešení velkých problémů

• Školství

• Přírodovědné a technické obory již na univerzitách, chybělo však vysoké technické učení (nové objevy, tovární výroba, potřeba odborníků pro vývin strojů ve firmách, potřeba stavitelů)

• 1718 – Inženýrská škola Praze, zaměřeno na vojenství (opevňování, zeměměřičství, kartografie, odvodňování, mechanismy zvedání těžkých břemen, z toho:

• 1863 – po vzoru pařížské Ècole Polytechnique přetvořeno na Polytechnický ústav (pozemní stavitelství, vodní a silniční stavitelství, strojírenství, technická lučba – chemie), z toho:

• 1920 – České vysoké učení technické v Praze

• 1873 – Technická vysoká škola v Brně, později Vysoké učení technické v Brně (zrušení univerzity v Olomouci a přesun Stavovské akademie z Olomouce do Brna)

• Závěr 19. století – Vysoká škola báňská v Příbrami (1945 – přesun do nového centra hutnictví – Ostravy)

• Velká síť odborných středních škol a učilišť – potřeba kvalifikovaných dělníků či nutnost naučit lidi aplikovat vynálezy (zemědělství,…)

• Reálná gymnázia (vedle klasických, antických) – důraz na technické a přírodovědné obory – pokračování na vysokých učeních technických