18. Písma novověkého období

18. Písma novověkého období

• v novověkém období znalost písma nebyla jen privilegiem určité malé skupiny lidí, ale dostávala se do stále širšího povědomí a zároveň v různých agendách i nezbytností

• objevuje se knihtisk, který začal postupně vytlačovat psaná knižní písma

• v psaném písmu se zdokonalila kurzíva, která se stala základním typem písma v novověku

• v novověku se rozdělil jednotný proud latinského písma na větev humanistickou a novogotickou; oba tyto styly se vzájemně střetávaly a ovlivňovaly

• poté docházelo k postupnému vytláčení novogotického písma písmem humanistickým (od poč. 16. stol.); tento proces však všude neprobíhal zároveň – do jazykově latinských textů pronikalo humanistické písmo do 16. stol., do národních textů pronikalo pomaleji (od 15. do 19. stol.)

Humanistické písmo

• Humanistické písmo – v současné době jedinou prakticky užívanou formou latinského písma, psaného i tiskového; uplatnilo se nejprve v Itálii, kde získalo od pol. 15. stol. půdu v latinských a poté i italských textech, a šířilo se podtud téměř do celé Evropy; základní tvar tohoto písma je knižní okrouhlé humanitní písmo (humanistica rotunda libraria saeculi XV.); minuskuly tohoto písma věrně napodobují karolínu, majuskuly mají tvar kapitály

• Humanistická polokurzíva – vyvinula se v 2. pol. 15. stol. patrně ve Florencii; hl,rysy: náběh ke spojování některých písmen ve slově + tendence k zaoblování + zdobení konce a tvarová změna některých písmen

• Vliv na šíření psané humanistické polokurzívy měla i papežská kancelář; od pontifikátu Mikuláše V. (1447-1455) psána tímto písmem všechna brevia a takto se šířila do celého katolického světa; toto písmo bylo označováno jako humanistica semicursiva papalis, je to písmo úhledné, dobře čitelné s dlouhými dříky písmen

• do Francie pronikalo italské humanistické písmo již od 16. stol.; setkáváme se s ním zde v tištěných učebnicích a kaligrafických příručkách; smíšením humanistického a novogotického písma ve Francii vzniklo nové francouzské písmo nazvané coulée

• během 18. stol. vývoj humanistického písma v Anglii (v Cambridge a v úzkém kruhu vzdělanců); vyvinulo se z něj English Round Hand (ve školách a a kancelářích) a to se rozšířilo po Evropě; u nás se stalo univerzálním typem moderního českého humanistického písma

• v Německu striktní dodržování toho, že latinské texty se psaly humanistickým písmem a německé novogotickým; např. i slovo, které mělo cizí základ a koncovku německou se psalo humanisticky s novogotickou koncovkou; do r. 1941 marné snahy Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Friedricha Gottlieba Klopstocka o zavedení humanistického písma do němčiny

Novogotické písmo

• Všechna písma, která se vyvinula z gotického písma

• V Itálii se udrželo polokurzívní písmo lettera mercantesca a lettera notaresca

• V papežské kanceláři na sklonku 16. stol. těžko čitelná lettera bollatica (littera sancti Petri-novogotická papežská polokurzíva)

• Ve Francii v 1. pol. 16. stol. převládala písma novogotická; v 17. stol. pak spíše písma novogoticko-humanistická

• V Anglii až do 16. stol. novogotické písmo; užívalo se v úřadech, školách, u soudů; tzv. Secretary Hand a dělí se na stojaté písmo (novogotická polokurzíva) a nakloněné písmo (novogotická kurzíva); v královské kanceláři středověké písmo Chancery Hand, u soudů Court Hand; novogotická písma definitivně ustoupila až v 18. stol.

• V Německu až do pol. 20. stol., a to kreslené německé novogotické písmo (fraktura), které se uplatnilo především jako tiskové písmo; německé novogotické polokurzívní písmo (kanzlei), uplatňující se pro důležité písemnosti a listiny; a německé novogotické kurzívní písmo (kurent)

• kurent - kvůli potřebě rychlého a čitelného písma; vyvíjel se usměrněně od 16. stol.; zachoval si některé gotické prvky