Kolonialismus Dálného východu a Indie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Po porážce Číny Japonskem roku 1895 vznikala různá protivládní a protiimperialistická hnutí, nejsilnější byly v německé sféře vlivu. Tajné organizace (nejsilnější Pěst míru a spravedlnosti a Spolek Velkých mečů) Evropané nazývali „boxeři“. Vystupovali proti cizím misionářům, vojákům, diplomatům i proti Číňanům spolupracujícím s cizinci. Organizované povstání (1899 – 1901) se rozšířilo i na sever Číny a zasáhlo Peking, kde se vláda rozhodla použit sil povstalců pro upevnění svých pozic. Ještě před vyhlášením války čínskou vládou roku 1900 byla zahájena vojenská intervence osmi velmocí (Velká Británie, Francie, USA, Japonsko, Německo, Rakousko – Uhersko, Itálie, Rusko). V Číně začal teror proti čínskému obyvatelstvu a rozkrádání kulturních památek. Povstání bylo nakonec poraženo. Roku 1901 byl podepsán „boxerský protokol“ mezi Čínou a zástupci 11 zemí (navíc Belgie, Nizozemí a Španělsko). Číně byla uložena obrovská válečná náhrada, hlavní viníci byli potrestáni, bylo potlačováno každé hnutí proti cizincům. Velmocím se přiznávalo právo na rozmístění vojenských jednotek od Pekingu k pobřeží a další výhody.
Indie
Indie byla zcela ovládána Anglii. Otevření Suezského průplavu bylo neobyčejně důležitým mezníkem pro ekonomiku Indie. Definitivně ji připoutalo ke světovému kapitalistickému trhu a urychlilo proces vytváření jednotného národního trhu. Indie byla využita jako surovinová základna. 1. ledna 1877 byla britská královna Viktorie slavnostně prohlášena za císařovnu indickou. Indie se stala největším odbytištěm anglických výrobků a cílem vývozu britského kapitálu, ukládaného do stavby železnic a přístavů. Zároveň docházelo k úpadku indického zemědělství, což způsobovalo časté hladové epidemie (hladomor na konci 19. stol. způsobil úmrtí 15 mil. lidí.).
Proti politice britské války vznikala rolnická povstání. V tomto boji proti nadvládě stojí také indické buržoazní národní hnutí, které požadovalo účast na správě země a snížení daní.
V prosinci 1885 se poprvé sešel Indický národní kongres. Většinu delegátů představovala inteligence, zbytek obchodníci a statkáři. Požadovali národní rovnoprávnost (nikoli samostatnost jako národy v Evropě) a indickou samosprávu. Účastníci se rozdělili na dva proudy: umírnění požadovali širší zastoupení v Indii v zákonodárných radách a správě, autonomii nebo nezávislost nepropagovali. Umírněné podporovali Angličané. Vytváří se však proti nim silná radikální opozice. V roce 1899 byl místokrálem jmenován státní podtajemník pro zahraniční věci lord Curzon. Jeho úkolem bylo tvrdou rukou pacifikovat zemi. V roce 1906 v Indii vzniká muslimská liga.