OSE_5

5. otázka

• Holistický antropologický přístup ke studiu lidského těla ve zdraví i v nemoci. Využití uvedených znalostí v ošetřovatelství a při ošetřovatelské péči.

• Cíle, formy, metody, prostředky výuky, didaktické zásady a formy motivace při výuce teorie ošetřovatelství.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Holismus

Holismus je koncepce, jejímž základem je nadřazenost celku nad jeho částmi a zdůraznění celistvosti vůbec.

• Holismus je termín filosofie vědy, jako směr vznikl ve 20. století

• Celek je v pojetí holismu něco, co nelze vysvětlit z jeho částí a co na tyto části nelze redukovat, celek podstatně ovlivňuje i fungování nebo podobu svých částí

• Ve zdravotních oborech se zabývá celým člověkem a jeho potřebami

• Holisticko - alternativní přístup

  • Opakem materialistického přístupu jsou nejrůznější směry alternativní medicíny, kdy slovo alternativní vyjadřuje určitou alternaci, či vymezení se vůči klasické medicíně především skrze důraz na ne-materiální procesy ovlivňující to, co se děje s naším tělem

  • V holistickém pohledu je nemoc nerovnováha, vychýlení z harmonického fungování celého těla i psychiky

• Celek lze rozdělit na části, ale tímto rozložením celkovost zanikne

• Antropologie je unikátní komparativní a holistickou vědou

• Holismus odkazuje na celostní přístup ke studiu člověka, k jeho dílčím aspektům, jako: minulost, současnost a budoucnost; lidskou biologii, společnost, jazyk a kulturu.

• Ve výuce ošetřovatelství se žáci učí pojímat člověka celostně, podle holismu

• Snaží se na člověka dívat komplexně, nezaměřovat se pouze na nemoc a její symptomy

• holistického přístupu ke zdraví a nemoci = v teorii i praxi respektuje biopsychosociální model zdraví a nemoci, holistický pohled na zdraví klade důraz na celek, který je více než soubor částí, zabývá se biologickou, psychologickou, sociální i duchovní stránkou daného celku.

Teorie holismu spočívá v tom, že vidí živé organizmy jako jednotlivé celky, které jsou ve vzájemné interakci se svým okolím. Zjednodušeně řečeno, celek člověka zahrnuje pět součástí: biologickou, společenskou, kognitivní, emocionální a duchovní. Pokud dojde k poruše v jedné z těchto částí, dochází k poruše celého systému. Pod pojem „holistické zdraví“ zahrnujeme celého člověka, celistvou bytost včetně všech stránek jeho životního stylu, tj. nejen tělesnou zdatnost, primární prevenci negativních tělesných a emocionálních stavů, zvládnutí stresu, ale i citlivost k prostředí, sebepojetí a spirituálno. K poruše zdraví u člověka dochází, jestliže dojde k tělesné nerovnováze, která pak vytváří nerovnováhu psychickou a naopak. Musíme si uvědomit, že nemoc zasahuje nejen postižený orgán, ale celý organismus a výrazně se promítá do psychiky pacienta a odráží se v jeho prožívání a chování. Jinými slovy můžeme říci, že dlouhodobá psychická nepohoda nebo závažný stres může být příčinou, která vyvolá tělesné onemocnění. Všechny typy onemocnění jsou provázeny negativními emocemi, to znamená, že v případě onemocnění či nutnosti podrobit se operačnímu zákroku prožíváme strach a úzkost. Psychické stavy, jako je strach, úzkost či napětí, vedou ke ztrátě kontaktu s prostředím, někdy až k sociální izolaci, a ta se stává příčinou negativních emocí, jako je strach, úzkosti a také hněv. Abychom mohli těmto stavům u pacientů předcházet, je nutné je rozpoznat, eliminovat je a zaměřit se na jejich odstranění. K tomu nám v ošetřovatelství přispívá využití holismu v koncepčních modelech a teoriích.