Od Berlínského kongresu k I. světové válce

Od Berlínského kongresu k I. světové válce

1878 se v Berlíně pod záštitou Bismarcka sejdou zástupci Anglie, Francie, Ruska, Rakouska-Uherska, Itálie a Německa, k některým jednáním připuštěna i Osman. říše, ne však balkán. státy, o nichž se jedná (přirovnáváni k pěšákům na šachovnici velmocenských zájmů Z Evropy).

Výsledky:

1/ jako suverénní nezávislé státy uznány: knížectví Černá Hora

Srbsko

Rumunsko

2/ územní zisky: Srbsko – území Niše a Pirotu

Černá Hora – pobřeží od Kotoru k Ulcinji

Řecko – připojení Thesálie

3/ územní ztráty: Rumunsko – Besarábie se vrací Rusku

Bulharsko – sanstefanské Bulharsko rozděleno na 3 části:

• Podunajské Bulharsko (poplatné Osmanům)

• Východní Rumélie: autonomní provincie uvnitř Osman. říše v čele s křesťanským guvernérem

• Makedonie zůstala součástí Osman. říše

4/ okupace: Rakousko okupuje Bosnu a Hercegovinu a novopazarský Sandžak = tyto oblasti státoprávně osmanské, ale vojensky obsazeny a spravovány Rak-Uh. => velké problémy do budoucna – na Bosnu si dělalo nároky Srbsko – Srbsko se stává největším nepřítelem Rakouska na Balkáně + nové uspořádání vyvolává i vnitropolitické konflikty – která část dualistické monarchie bude tato území spravovat? - nakonec dohoda o trvalém výjimečném stavu v Bosně

Důsledky Berlínského kongresu:

• umělé rozdělení území bez ohledu na národnostní složení obyv. – do budoucna se ukáže jako velký problém

• systém států JV Evropy = soustava nárazníkových pásem, satelitních a vazalských států – ve skutečnosti žádný stát není úplně nezávislý – ekonomicky nové státy udržovány na takové úrovni, kt. jim neumožňuje životaschopnost, takže jsou stále závislé na evropské pomoci

• cizí dynastie v Řecku, Bukurešti a Bulharsku nebo domácí, ale cizinou placení vládci v Srbsku a ČH = loutky v rukou Z mocností

• všechny balkán. státy velmi chudé – základem ekonomie zemědělství

• nejednotnost i u velmocí – každá sleduje své vlastní cíle + nepřekonatelné balkánské rozpory mezi jednotlivými státy: o Makedonii bojují Srbové, Bulhaři a Řekové, o egejské pobřeží Bulhaři, Turci a Řekové, o Dobrudžu Bulhaři a Rumuni, o Thrákii Řekové, Bulhaři a Turci, o Sedmihradsko Uhři a Rumuni, o Besarábii Rusové a Rumuni, o Bosnu Rakušani a Srbové

Po r. 1878 nastává trvalá krize na Balkáně. Rusko zůstává jako předtím soupeřem Rak.-Uherska. Jako jediný možný partner se Rak.-Uh. nabízí Německá říše => 1879 Dvojspolek, kt. je 1882 rozšířen o Itálii na Trojspolek.

Berlín. kongres neuspokojil zcela zájmy balkán. států, ale ani evrop. mocností, což se projevilo už r. 1884 na setkání zástupců Rakouska, Německa a Ruska.

Bulharsko: berlín. signatářské mocnosti dosadily do téměř Podunajského Bulharska jako regenta Alexandra Battenberského – příbuzný cara a zároveň angl. král. rodiny, vzniklo přesvědčení, že v jeho osobě se spojily všechny evrop. nároky na Bulharsko. 1885 Východní Rumélie po protiturec. povstání spojena s Podunajským Bulharskem. Hned r. 1885 bulharská armáda porazila Srby – mezinárodní uznání jejich sjednocení = prostor pro vytváření novodobé bulharské státnosti v souvislosti s tzv. malobulharským řešením, přičemž nadále trval nárok Bulharů na Makedonii a egejské pobřeží.