Od Berlínského kongresu k I. světové válce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2. balkánská válka: jeden X všem:
Po jakéms takéms vyřešení sporů kolem Albánie zbývá vyřešit ještě nároky na Makedonii – Bulharsko = plán rychlého útoku na Srbsko a obsazení Makedonie spojené s tažením X Řekům v Soluni: uskutečněno v červnu 1913 – nicméně nepříliš úspěšní, snaží se vyjednat mír. Proti oslabenému Bulharsku vystoupí Rumunsko (s Bulharskem sporné území Dobrudže), z jihu se pozvednou Turci => protibulharská koalice: Srbsko, ČH, Řecko, Turecko, Rumunsko. 2. balkán. válka trvá jen 1 měsíc – červenec 1913. V srpnu v Bukurešti sjednáno příměří: Srbsko obdrželo vnitřní Makedonii se Skopjí a Kosovem + Sandžak => zdvojnásobilo tak své území. Řecko = pobřežní Makedonie, Rumunsko v roli rozhodčího se spokojilo s J částí Dobrudže. Bulharsko ztratilo na Z Makedonii, ale zase získalo část tráckého pobřeží. Turecku znovu přiřčen Drinopol a V Thrákie.
Sarajevský atentát: Na Balkáně na poč. 20. stol. velký vzrůst nacionalismu, především v Srbsku, kt. i z balkán. válek vyšlo jako vítěz značně posílené. Nejen Srbsko, ale i další národy a státy na Balkáně zaměřené protivídeňsky – snaha oslabit Rak.-Uh. pozice a získat část z jejich území – Bosna a Hercegovina. Za tímto účelem tajné společnosti, z nichž nejradikálnější teroristická organizace Sjednocení nebo smrt (nazývaná i Černá ruka). V jejím čele stojí plukovník Dimitrijevič s krycím jménem Apis.
Sarajevský atentát: atentát na rak. následníka Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou 28. 6. 1914 během jejich návštěvy bosenské metropole srbskými nacionalisty z organizace Mladá Bosna spojenými s extremistickou organizací Černá ruka. Proč zrovna František Ferdinand d’Este? – následníkovo přesvědčení o nutnosti transformace dualistické monarchie v trialistickou či dokonce ve federaci, což mohlo jižní Slovany z monarchie připoutat těsněji k Vídni a ohrozit tak velkosrbské ambice.
Rakousko-uher. diplomacie vedená Leopoldem Berchtoldem se rozhodla atentátu využít ke konečné eliminaci srbské hrozby – 23. 7. 1914 předala Vídeň Srbsku ultimátum, čímž vyvolala tzv červencovou krizi, kt. vedla k 1. světové válce.