Poválečná situace S proti J - reparace

Poválečná situace S x J: reparace

Již v r. 1863 vydal Lincoln tzv: „Vyhlášení amnestie a obnovy“, podle něhož mohla každý povstalecký stát, vytvořit vládu, která náležela k Unii pod podmínkou, že alespoň 10% občanů, kteří se účastnili voleb r. 1860 složí přísahu Ústavě. 1865 byl zřízen Úřad pro uprchlíky, osvobozené otroky a ladem ležící půdu, který měl ulehčovat život trpícím uprchlíkům a svobodným otrokům.

Po smrti Lincolna se stal presidentem válečný demokrat A. Johnson z Tennessee. Byl loajální k Unii stejně jako Lincoln, ovšem z jiných důvodů. Jeho loajalita pramenila ze snahy o striktní dodržování Ústavy. Jeho plám o restauraci Unie se velmi podobal tomu Lincolnovému. Vydal mnoho amnestií a odpustků. V každém z povstaleckých států jmenoval prozatimního guvernéra z Unie. Zrušil 10% dodatek. Každý stát měl ratifikovat 13. dodatek a neuznat dluhy vzniklé jako pomoc konfederaci. Rovněž jako Lincoln uznal ½ volební práva pro černochy.

1865 poprvé po skončení války se sešel Kongres, který měl uznat nově vzniklé vlády na J. Ovšem ty se příliš podobaly těm starým. Např. mezi novými členy kongresu měl být A.E.Stephens, bývalý viceprezident Konfederace (kongres odmítl). Na J taky omezovali práva černochů (nesouhlasili se zrušením otroctví). Díky této J neústupnosti se i umírnění republikáni stále více přikláněli k radikálnímu táboru. Kongres vytvořil Společný výbor pro obnovu, z něhož byli vyloučeni J. iniciativa se stále více přikláněla na stranu radikálů- hl. Thaddeuse Stevense a Charlese Sumnera. Ve svých názorech o rekonstrukci J, ne jen restauraci, se neshodl s Johnsnem. Většina členů Kongresu však zastávala teorii „ztráty práv“= státy se v důsledku odtržení zbavili občanských a polit. práv vyplývající z Ústavy. Až koncem r 1865 se radikální křídlo tak zmenšilo, že nestačilo k vetovaní prezidentských myšlenek.

Od r. 1866 Johnsnovy pozice slábly (hl. u umírněných a radikálních republikánů ) . V tomto roce Kongres schválil „Zákon o občanských právech“=všechny osoby(i černoši) narozeni v USA jsou občany, který byl pak připojen k Ústavě jako 14. dodatek.

R. 1867, před koncem svého volebního období Kongres uzákonil 3 zákony o obnově:

• Zákon o vojenské obnově = podmínky pro tvorbu nových vlád J států

• -//- o armádním velení = mělo zabránit presidentským obstrukcím(kontroloval štáb armádního generála)

• -//- o funkčním zařazení = -//- (kontroloval senát)

Kongres pak rovněž omezil pravomoci nejvyššího soudu. Johnson nebyl Kongresu nakloněn a když odvolal ministra války Stantona a nahradil ho Grantem, kterého Senát neuznal, vznesla Sněmovna representantů formální obžalobu-1868. President díky 1 hlasu nebyl odsouzen, ale souhlasil, že nebude brzdit proces obnovy.

1870 byl ratifikován 15. dodatek Ústavy=) státy nemohly občanům upírat hlasovací právo na základě rasy, barvy pleti či podřízeného postavení.