Reformy meidži (osvěty)

Roku 1872 bylo zrušeno rozdělení obyvatel na 4 stavy a byly zavedeny 4 nové skupiny. 1) císař a členové jeho dvoru; 2) vyšší šlechta (dosavadní dvorská šlechta a knížata); 3) nižší šlechta (bývalí samurajové); 4) prostý lid – všechno obyvatelstvo nesamurajského původu, to znamená rolníci, obchodníci, řemeslníci i dosavadní vyvrhelové. Zároveň byla zavedena rovnost těchto skupin - rovnost v odívání a místu bydliště, výběr zaměstnání, možnost sňatků mezi skupinami a stejný přístup k vojenským a úředním hodnostem. Roku 1884 byl změněn systém šlechtických titulů. Vzniklo 5 šlechtických stupňů (princ, markýz, hrabě, vikomt, baron) a mohli je získávat i vysoká generalita a byrokracie.

Dále byl v roce 1872 vyhlášen zákon o výchově. Byli zrušeny dosavadní měšťanské školy a zavedena povinná školní docházka bez rozdílu sociál. postavení nebo pohlaví. Země byla rozdělena na 8 základních školských okruhů (v každém z nich 1 vysoká škola), 32 středoškolských oblastí a 210 základních škol. Na všech stupních se však muselo platit školné, a to až do roku 1900, což vedlo k již výše zmíněným protestům. Japonci často využívali možnosti studia v zahraničí. Již v roce 1873 se účastnili světové hospodářské výstavy ve Vídni a jejich 80člená delegace se pak rozjela na exkurze do továren v různých zemích.

Roku 1877 byl vydán výnos o zákazu nošení mečů, což vedlo k ozbrojenému povstání „samurajů“ s centrem v Kagošimě, kteří usilovali o zastavení revolučních změn. Povstání však bylo potlačeno vládním vojskem.

Rychlé budování hospodářství umožnilo čelit zahraničním velmocím a vyhnout se osudu kolonie. Byl vytvořen fond s objemem 10 milionů jenů s účelem usnadnit soukromým podnikatelům přístup k úvěru. Rozvíjel se hlavně textilní průmysl – výroba vlny, rozvoj přádelen a tkalcoven bavlny. V letech 1868-1877 vzniklo v Japonsku 500 manufakturních či průmyslových podniků. Celkově se dá říct, že hospodářský vzestup Japonska byl velkolepý. V roce 1872 byla vystavěna železnice mezi Tokiem a Jokohamou a také telegraf. Co nejrychleji se snažili o samostatný vývoz hedvábí, a tak budovali obchodní loďstvo.

Do roku 1880 klesla hodnota papírového oběživa zhruba na polovinu nominální hodnoty = obrovská inflace. Vláda se snaží omezit výdaje a odprodat nestrategické podniky. Tím nakonec docílí toho, že v roce 1886 mají vyrovnaný rozpočet. Došlo také k založení národní banky.

V zemi vypuká hnutí za svobodu a demokracii. Střední buržoazie, maloburžoazie a statkáři se snaží získat větší podíl moci na rozhodování ve státě. V říjnu 1881 se v Tokiju koná sjezd zástupců organizací požadujících demokratické reformy. Na vývoj těchto událostí reaguje 12. listopadu 1881 císař výnosem, v němž slibuje, že do roku 1890 vznikne ústava a bude svolán parlament.