Revoluce 1848 - Hab. monarchie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
IV/ ZMĚNA MYŠLENÍ A NÁZORŮ VE SPOLEČNOSTI
Kontrast mezi zkostnatělým absolutismem a postupující modernizací počínající prům. revoluce (viz. Křen) => nespokojenost s uspořádáním „ancien régime“ – oživení politické angažovanosti, kt. se absolutismus marně snažil potlačit: Křen, J.: Dvě století střední Evropy: „Rostoucí počet zájemců o noviny a politické brožury pašované z Lipska nasvědčoval, že v dosud nepolitické společnosti (habsburské monarchie) vzniká politický zájem, jehož hlavním nositelem byla inteligence – vzdělané měšťanstvo, postupně se v tomto proudu začali angažovat i někteří podnikatelé a část byrokracie.“
Končila nadvláda konzervativní ideologie reprezentované Metternichem, oproti ní na významu nabýval liberalismus a liberálně – demokratické smýšlení: požadavky politických práv a svobod, přeměna stavovské reprezentace v širší občanské zastoupení.
Nespokojenost a opozice vůči stávajícímu režimu nejdříve dávána najevo prostřednictvím zemských sněmů: v Rakousku mluvčím opozice baron Viktor Andrian-Werburg (1813-1858), v Čechách hrabě Fridrich Deym (1801 – 1853): pod jeho vlivem vypověděl r. 1847 rakouské vládě poslušnost i tradičně loajální český zemský sněm – reformní požadavky, nejdůraznější projevy uherského sněmu – Lájos Kossuth (1802 – 1894) – r. 1847 rozsáhlé národní a konstituční požadavky.