Rusko a revoluce roku 1905
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Tato autokratická ústava velice vadila liberální demokratické straně (kadetů), kteří ovládali dumu, požadovali, aby ústavní text byl přepracován. To cara Mikuláše II. zaskočilo první dumu po třech měsících rozpustil a vypsal nové volby. V těch získali převahu radikální strany, které první volby bojkotovaly. Ty podobně jako liberálové intenzivně útočily na cara a požadovaly revizi ústavy. Opět cara dumu rozpustil a následující den byl zveřejněn nový volební zákon upřednostňující majetné obyvatelstvo. Ve třetí dumě svolané v listopadu 1907 měly hlavní slovo liberálně-konzervativní strany (tzv. okťabristé).
Nejvýraznějším předsedou vlády v tomto období byl Pjotr Stolypin (1906-1911), který se pokoušel vnitřní ekonomické a sociální reformy: např. vydal zákon o občinách, který umožnil jedinci vystoupit z občiny. Avšak postupně se dostával do politické izolace: jeho agrární politika znepokojovala konzervativní majetnou šlechtu; byrokracie se bránila jeho návrhům na decentralizaci administrativy a omezení policejní moci; neúspěšných pokus udělit Židů plná občanská práva, podráždila extremní pravici; liberálové a socialisté ho nenáviděli za monarchie a za způsob potlačení terorismu. Na konec byl na podzim 1911 v Kyjevě zastřelen atentátníkem.