10. Charakteristika komunismu

Říjnová revoluce – Pandořina skříňka

Lenin využil situace a vrátil se z exilu (pobýval v Německu, Švýcarsku i Finsku).

26. 10 / 10.11 byla svržena Kerenského vláda a ustanovena nová vláda Rada lidových komisařů v čele s Lenim

Konsolidace moci a hospodářství vyžadovala zastavení bojů – ze strany Ruska to byla spíše formalita, neboť v porovnání s r. 1916 armáda nevykazovala prakticky žádnou činnost.

Pro mocnosti dohody to byla těžká rána, neboť uzavřením míru s Ruskem mnoho Německo i C.K. Monarchie přesunout zde dislokované síly na Z a navíc znovu vyzbrojit a začlenit množství válečných zajatců (československé legie na Rusi mohly – nebýt TGM – být docela dobře znovu zařazeny do c.k. armády).

Komunismus v praxi

Válka proti intervenčním vojskům (1918-19, zde tdy hl. proti československým legiím) a válka proti bílým generálům (1919-20) vedla k naprosté komunistické centralizaci a dovedla Rusko na pokraj krachu.

1921 povstání Krönstadtských námořníků proti bolševické politice –20. století je vnímá jako zrádci revoluce.

• Podle tvůrců vědeckého socialismu (tzn. Marxe a Engelse) nebyly v Rusku předpoklady pro komunistickou revoluci neboť: 1) dělnictvo tvořilo jen cca 5% obyvatelstva, nebylo pravděpodobné aby se tedy stalo protagonistou revoluce v agrární zemi 2) kapitalismus zde nebyl na dostatečně vysokém stupni vývoje. Dělnictvo prakticky nemělo v duchu vědeckého socialismu proti čemu revoltovat, neboť buržoazie byla rovněž v podřadném postavení.

• Konec revolučního procesu, který začal v carském Rusku již v 80. l. (úspěšný atentát na cara Alexandra II. dával tušit, že mezi revolucionáři a teroristy bude malý rozdíl).

Rusko konečně komunistické

Katastrofální hospodářská politika, pokusy o kolektivizaci a snaha organické modernizace (bez předchozího plánování a vlivem centralismu jen s minimálním přihlédnutím k lokálním podmínkám) vedla téměř k destrukci hospodářství nově vzniklého SSSR.

Podobně jako tomu bude za 50 let v Číně i zde zestátnění půdy – tzn. její odejmutí z osobního vlastnictví (podobně i drobnými živnostmi) vedlo ke snížení produkce v důsledku nezájmu pracujících.

Podobně jako v Číně i zde byl režim nucen podstoupit v rámci zvýšení produkce částečným povolením soukromohospodářské činnosti (situace se bude opět opakovat v Číně na počátku 70. l.)

Ruskému hospodářství se n úroveň před WW I.podařilo vrátit až r. 1927

Stalin a jeho představa o vládě lidu

Stalinismus jako charakteristika diktatury je dostatečně známý. Bezohlednost režimu, který budoval od počátku svého nástupu na post gen. tajemníka KSSS je bezpříkladná.

Režim byl charakteristický pracovními tábory, monstrózními procesy s domnělými politickým odpůrci, které vyvolávaly záchvaty Stalinovy paranoie, čistky na všech příčkách státní i armádní hierarchie, které učinily SSSR a jeho armádu v předvečer WW II. prakticky obrany neschopný (což se dokázalo při tzv. Zimní válce s Finskem, kdy SSSR před obrovské nasazení nebyl sto srazit v porovnání s ním bezvýznamné Finsko na kolena, i přes konečné vítězství SSSR které si vyžádalo cca ½ mio padlých rudoarmějců – neoficiální odhady – SSSR se z obav před obnovením finského odporu neodvažoval klást další územní požadavky, než jaké činil před válkou).