Typy etnografického výzkumu a generalizace

Typy etnografického výzkumu a generalizace

1. výzkum pomocí přesídlení do jiného prostředí vyplynul z etosu sociálních reforem ve snaze reformovat svět - první etnografové byli administrátoři kolonií jejich účelem bylo zkoumané místo podmanit; vztahovat se k cizímu

2. výzkum pomocí odstupu – motivován dobročinností, nebo touhou po pitoresknosti, po zvláštnostech – jde o volbu blízkého terénu ve snaze najít skryté ve všedním/známém/blízkém, čím bližší je mi prostředí, tím větší je potřeba se vymanit z běžného common-sense, které mne jako etnografa svazuje + při textualizaci banalit získáváme odstup – zaznamenáváním zjišťujeme, co všechno děláme zbytečně; odcizit si familiérní

Yasar: při volbě je důležité mít na vědomí tyto 3 základní fakta:

1. Jak formulovat téma – předmět dělá terén/terén dělá předmět – definice místa může vylepšit tématickou otázku; místo může být důležitější než téma (Yasar)

2. Jak zvolit místo – potřeba uvědomit si, že je třeba vyhnout se prostředí, kde hrozí, že důvěrná znalost nám zastře zrak při pozorování a budeme považovat za samozřejmé věci, které vůbec nejsou samozřejmé + volit místo, které je přístupné zkoumání (některá nejsou, nebo aspoň ne pro nás z jistých důvodů – náboženských, etnických, genderových atd.)

Možné problémy: - materiální překážky; příliš specializovaná znalost prostředí; prostředí nepřijímající

1. Jak kontrolovat průběh terénního výzkumu? - Research design je kontinuální proces a spojení mezi výzkumnými problémy a výběrem případu musí být neustále monitorováno (Hammersley/Atkinson)

Co by měla etnografie přinést?

1. Strukturu popisovaného světa – popis sociálního aranžmá, které dává vztahům uvnitř i vně skupiny určitý vzor – tzv. social structure, do které patří i následující:

2. Něco o typických aktivitách skupiny – co je konstituuje jako skupinu, přes co a jak se definují.

3. Skupinový „jazyk“ – kategorie jejich vnímání a porozumění světu, jakým způsobem komunikují mezi sebou, jak chápou svět, the native’s point of view, emická rovina

4. Zkoumat tzv. místa vzájemnosti – místa, kde opakovaně dochází ke střetávání lidí, kteří se znají, místa formalizace vztahů

Problém generalizace a reprezentace etnografických dat/poznatků

Etnografii se vytýká, že reprezentativnost jejích závěrů je pochybná, protože se nezabývá mnoha případy ale pouze jedním nebo pár case-studies, jejím závěrem však v konečném důsledku nemusí být především generalizace, ale právě charakteristika a popis určitého jevu v určitém prostředí (Hammersley/Atkinson). Někteří výzkumníci se však domnívají, že by si ETN měla za cíl klást i generalizaci, tj. zevšeobecnitelnost závěrů a k tomu uzpůsobit svůj výzkum (Silverman, Mason).