10. Charakteristika komunismu

Opak byl pravdou, Francouzi podcenili vietnamskou připravenost po několikaměsíčním obléhání pevnost padla = r. 1955 tak skončila fr. přítomnost v Indočíně.

Pozici Francie velmi rychle zaujaly USA a soustředily zde do pol.60. početné síly, které finančně USA vyčerpaly. I přes naprostou vzdušnou převahu a kobercové bombardování rozsáhlých ploch (např. území okolních států, kde měly komunistické oddíly základny), jen na Komabodžu byl svrženo v průběhu války více tun bomb než bylo použito v celé WW II. všemi válčícími stranami, nevybuchlé bomby a miny z pol. 60. let si v odlehlejších lokalitách těchto st. vybírají své oběti dodnes)

1973 USA byly nuceny ke stažení sil z Indočíny (pod nátlakem domácí veřejnosti a finanční neúnosnosti celé války, která dosud přinesla jen minimální výsledky). Jediné, co mohly USA ještě udělat bylo vyzbrojit zkorumpovaný režim Jižního Vietnamu, který ale podlehl tlaku komunistických sil a většina Indočíny.

Porážka USA ve Vietnamu je možná největším vítězstvím komunismu v dějinách.

Komunismus v Evropě

Opět velmi známé téma takže pouze stručně, ve všech státech spadajících do východního bloku byla jakákoliv jiná politická orientace nepřípustná, stejně jako neutralita v otázkách mezinárodní politiky. Vůdcové států snažících se o nezávislost na Moskvě byli prohlášeni za revizionisty, nepřátele internacionály a agenty imperialismu (zcela v duchu hesla „Kdo není s námi, je proti nám“).

Takto byl označen J. Bros Tito a např. Mao ce-tung (zejména po r. 1956 a kritice Stalinova kultu osobnosti Chruščovem na sjezdu KSSS; Nutno říci, že čínský komunismus byl sovětskému dost vzdálen, např. vlivem špatného překladu do čínštiny bylo pod pojmem proletariát chápáno všechno obyvatelstvo, které nevlastní prostředky vlastní obživy, tedy nejen dělníci ale i rolníci-bezzemci, na které především se v podmínkách Číny jako agrárního státu Mao orientoval).

1956 / 1968 důkaz stability režimu (ve skutečnosti ale nebyl východní blok zdaleka tak jednotný, jak SSSR a jeho satelity na zasedání OSN prezentoval, uvnitř existovala výrazná omezení, např. Rumunko snad nejzaostalejší ze státu východního bloku, bylo vždy silně izolováno od svých politických spojenců).

Komunistické strany (nebo strany socialistické s výrazně levicovou orientací) získávaly silné pozice i v západním bloku, např. v Itálii a Francii, ale jejich mezinárodní orientace nikdy nesměřovala k SSSR.

Sympatie studentů, kterým se komunismus na konci 60. l. těšil vymizeli odhalením pravé podstaty principů, které tvořily základ východního bloku (tedy hl. l. 1956 a 1968).

Labutí píseň komunismu

Od 70. l. se stále víc prohlubovala propast mezi technokratickým Západem a komunistickým Východem, v otázce zbrojení těžil SSSR stále ze špionáže a poznatků získaných v 50. a na počátku 60. l. Ale v celém východním bloku chyběla pro modernizaci a další výzkum informační technika.