13. Hospodarstvi a spolecnost

13. Hospodářství a společnost

STAROVĚK-

STRAROBABYLONSKÁ ŘÍŠE: zákoník dělil obyvatele na – otroky, muškeny (osobně svobodní, ale neprivilegovaní), awilum (privilegovaní)

EGYPT:

sociální struktura:

faraón-despocie, nejvyšší soudce a nejvyšší velitel vojska

kněží –opora krále, chrámy-vzdělanost

vojenští hodnostáři

řemeslníci (osobně svobodní)- i umělci, lékaři

zemědělci-osobně svobodní-daně+část výnosů do státní pokladny, pracovat na státních stavbách, udržovat zavlažovací systém

otroci-nesvobodní, bezprávní, jejich počet roste v době výbojných válek

ekonomika: zemědělství- nejdůležitější a největší státní podporu, řemeslo, obchod (dálkový s Palestinou, Krétou,..), ovládnutí Núbie→drahé kovy, slonovina, koření a otroci

dobré klima, zavlažování, dobrá organizace

mobilita- podle mého názoru vertikální i horizontální téměř nemožná, až na výjimky v řadách kněží a vojáků; písaři-z nevážených rodin i otroci, ale těšili se veliké úctě stejně jako další úředníci

ŘECKO-Koucká na hodinách probírala sociální strukturu i hospodářství

Athény- archaická doba-eupatrides (zemědělská aristokracie), geómoroi (drobní rolníci), demiúrgoi (řemeslníci); postupně kolonizace→roste vrstva otroků

klasická doba- občané (povinnosti: daně, vojenská služba, státní kultu; práva-náboženské kulty, sňatek, lid. sněm, úřady, vlastnit půdu, státní kult), cizinci (xenós a metoikos-svobodní ale bez občanských práv), otroci

ekonomika- hlavně zemědělství, řemeslo a obchod-výhodnější a rychlejší po vodě)

mobilita – horizontální hlavně kolonizací

získání občanství i metoikové za své zásluha (půjčky), za vojenské služby

ztráta občanství: kolonizace, ostarakismus, zbabělost nebo zběhnutí

v armádě, dlužní otroctví, špionáž

Sparta – heilóti – původní obyvatelstvo, odevzdávají naturální daně, mezi otroky a

svobodnými

perioikové – svobodné, neplnoprávné, sídlící kolem

Spartiatai-cizinci; teoreticky majetková rovnost; armáda princip rovnosti

cizinci-pouze krátký pobyt, pod dohledem

ŘÍM

ekonomika- v hospodářství stejně jako u všech starověkých států převládá zemědělství

více než 30 % obyvatel na venkově

občan- ten, kdo vlastní půdu

jedno z pěti hlavních práv je právo občana na majetek

malé statky (hortus), středně velké (villa), latifundie

zpočátku málo otroků , otroci především na státní a veřejné práce

soc. struktura – patriciové (plnoprávní, urození, aristokracie, později úředníci

plebejové – svobodní, plnoprávní, neurození, přistěhovalci, podrobené kmeny

obchod a řemeslo; později přístup do nižších úřadů

proletarii- nemajetní bezzemci, vlastní jenom své děti

otroci, cizinci

problém kolonů: nájemci půdy, odvádí peníze, naturálie, postupné omezování

osobní svobody