13. Hospodarstvi a spolecnost

- Janáček – konec 15. století dynamický hospodářský vývoj→upevnění feudálních vztahů

• úzkoprsá cechovní politika-později bránící v hospodářském vývoji

• vrchnostenská města lepší postavení než královská – dostávají privilegia

• zvyšování berního tlaku

• poddaní: usedlí a bezzemci

• podle pramenů poddaní využívají nedostatečnou autoritu církve→snižování platů farářů

• zvyšování diferenciace mezi vyšší a nižší vrstvou

• velmi úzká skupina bohatého panstva-Pernštejnové, Šlikové, ..

• šlechta přejímá měšťanský racionalismus v ekonomické oblasti

• na plnoprávných měšťanech leží tíha zápasu se šlechtou

• provázanost českého a evropského hospodářství

• přesun obchodních center +; posilování domácího obchodního kapitálu; pronikání cizího obchodního kapitálu

• rozvinutá ražba mince, bohaté zdroje stříbra, ve stř. Evropě vysoká poptávka po české stříbrné minci

- Macek – spč – její hranici tvoří církev

• řád=uspořádán z boží vůle

• Tomáš Štítný – křesťanstvo se podobá kůrům andělským

• statické kategorie, dané bohem korunovanými hlavami→proto na věky věků

• rozvíjí se kultivace půdy; odborná správa hosp.panství (vinohrady)

• průmyslová výroba – atomizace a rozmělňování, nehybnost a stagnace; stále technicky zaostáváme

• největší dělba práce v hutnictví, hornictví a mincovnictví

• ekonomická a polit. roztříštěnost země-bez jednotných měr a vah+velmi vysoká cla, mýty a poplatky za mosty a silnice

• žádná důležitá obchodní cesta nevede přes naše území – pouze přes Olomouc do Krakova

• obchod nedosahoval úrovně západu,ale předčil Polsko a Uhry

• případy sociální mobility – rychlé zbohatnutí, ale těchto případů bylo málo

zápas šlechty a měst ukončený Vladislavským zřízením zemským a Svatováclavskou smlouvou

změny platící pro České země (nevím jak přesně pro ostatní státy, ale pro ty ve východní evropě to bude asi hodně podobné)- po 30-ti leté válce málo obyvatel+zájem šlechty na podnikání →zvyšování roboty, utužení nevolnictví (to již před rokem 1618 v rámci zájmu šlechty o podnikání a vzniku šlechtických velkostatků) – tento problém i přes vzpoury podaných skončil až v roce 1781 (zrušení nevolnictví) respk. 1848 zrušení roboty (nejpozději nevolnictví zrušeno v Rusku v roce 1861)

Richard Mackenney-Evropa šestnáctého století

-Thomas More: stát=spiknutí boháčů, proti ohrazování

- největší východy z ekonomických a společenských změn má šlechta na východě- konec 15. století populační exploze v západní Evropě→obilnice u Baltu, Uhry-hovězí dobytek; připoutávání rolníků, zvyšování roboty a dominikálu, utužování nevolnictví

- západní Evropa: roste ekonomická moc a majetek pánů, ale na rozdíl od východní a střední Evropy má šlechta ze západu menší tendence podnikat→spíše okázalý život, služba pro krále