13. Hospodarstvi a spolecnost

- rozvoj moderního úvěrového systému→stoupá zadluženost malých a středních rolníků

- venkovská maloburžoazie: řemeslníci, malorolníci, střední rolníci; venkovská buržoazie: selští statkáři, aristokratičtí velkostatkáři

- mizí sousedské poměry – už ne vzájemně kmotrami., tetičkami..

- oslovení příjmením

- už ne soukromé půjčky, ale veřejné peněžní ústavy

SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY KAPITALISTICKÉ TOVÁRNÍ VÝROBY

- rozdílný stupeň industrializace v hutnictví a strojírenství na jedné straně a oděvnictví a obuvnictví na straně druhé

- značně teritoriálně i odvětvově diferenciovaný proces vytlačování neefektivní malovýroby

SPOLEČNOST NA PŘELOMU STOLETÍ

- období vytváření nové spč-i značná mobilita- na přelomu století už dotváření uzavřených spč-í kruhů

- ekonomický liberalismus – stát nemá pozitivní práva, ale pouze represivní pravomoci

- rychle postupující dělba práce→změna životních podmínek, stále složitější diferenciace a celková mozaika spč-i

- akumulace kapitálu→majetková diferenciace v samostatných podnikatelských vrstvách

- práce na relativně primitivních strojích a s jednoduchými nástroji kladla nízké nároky na kvalifikaci

- nová vrstva technické a ekonomické inteligence (řídící a organizující pracovníci)- nový střední stav

- počátek 20. století- poměr obyvatel 50:40:10/ dělnická třída:maloburžoazní vrstvy:buržoazie

Václav Průcha a kol. Hospodářské a sociální dějiny Československa, I. díl 1918-1945

- důležité sociální reformy-prosinec 1918- 8hodinová pracovní doba

- zrušení šlechtických titulů

- církev zdiskreditována podporou monarchie

- polarizace spč-i, otevírání nůžek- 3 141 milionářů

- pozemková reforma- největší panství měli Schwarzenbergové, Czerninové z Chudenic, Colloredo-Mansfeldové, Habsburkové, Liechtensteinové, olomoucké arcibiskupství a pražské arcibiskupství

• reforma měla také nacionální aspekt, msta

- nízký stupeň urbanizace-pouze 7 měst nad 50 tis. obyvatel- Praha, Brno, Ostrava, Bratislava, Plzeň, Košice, Olomouc; 93 % měst mělo do 2 tisíc obyvatel

- úpadek dříve významných středisek-již. Čechy, Pošumaví

- migrace do zahraničí – hodně sezónní na zemědělské práce do Rakouska a Německa

- vyspělý gentský systém (mluvil o tom na přednáškách Trapl)

- nejmenší přírůstek obyvatel Němci, největší Rusíni

- krize 1930: sociální konflikty, pokles příjmů→pokles spotřeby, více lidí odkázáno na žebrotu a dobročinnost

- kulminační bod nezaměstnanosti 1933, zemědělství až 1935

• existuje knížka o hospodářské krizi u nás, nedohledala jsem, jak se jmenuje, napsal ji Lacina

- teoreticky nejsou právní omezení, která by nějak omezovala mobilitu, ať vertikální nebo horizontální – ( i když šlechta je stále poměrně uzavřená skupina obyvatel- i když právně tato vrstva neexistuje) – jedince má „neomezené“ možnosti