13. Hospodarstvi a spolecnost

- dvorská šlechta – hermeticky uzavřená všem vrstvám i ostatní šlechtě

- nová úřednická šlechta – šance měšťanstva

- získání šlechtického titulu nebylo legitimací, ale vstupenkou

- druhá společnost: státní úředníci, podnikatelé, obchodníci, nej vrstvy inteligence – žít v odlesku první společnosti - nápodoba

- mírné poddanství spojuje venkovské obyvatele a vytváří sousedskou solidaritu

- relativně málo rozvinutá zemědělská výroba→většinu produktů venkov spotřeboval sám

- venkovské řemeslo – domkáři

- domácí práce v 1. pol. 19. století masový charakter (nejvíce textilnictví)

- všechna města s výjimkou Prahy zřetelně maloměstský ráz

- městská honorace – úřednicí, samospráva

- řemeslnictvo stále stereotypy; měšťané a většinou kupci nové formy podnikání

- spč v 1. pol. 19. století

- aristokracie- první spč; druhá spč

- měšťanstvo, řemeslnictvo; městská chudina

• venkovský lid: sedláci a chalupníci; domkáři, řemeslníci, vesnická inteligence;

venkovská chudina

- kapitalistická buržoazie – z aristokracie, měšťanstva, řemeslnictva a ojediněle venkovského lidu

OBDOBÍ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

- „podstata zásadní spč-é změny spočívala v tom, že výrobní vztahy byly zbaveny všech tradičních mimoekonomických pouta redukovány na zbožně parciální vztahy“

- sytém parciálních svobod a nesvobod nahrazen univerzální prostou ekonomickou závislostí

- zrušení patrimoniální správy neznamenalo rušení všech práv a výsad bývalé vrchnosti

- ekonomický liberalismus, podnikatelská svoboda – stát minimálně zasahoval do konkrétních spč-é vztahů

- akumulace kupeckého a bankovního kapitálu; kapitalizované peněžní prostředky bývalé pozemkové aristokracie

- moderní buržoazie- pozemková aristokracie, úřednická aristokracie, měšťanstvo, řemeslnictvo, venkovský lid= moderní spč-é třída

- masový vznik továrního dělnictva

- ? sociální polarizace

- ve značné míře řemeslnická malovýroba

- „v procesu buržoazní revoluce skončilo období relativní sociální rovnováhy a utlumení sociálních a třídních konfliktů“

SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY ROZVOJE KAPITALISMU V ZEMĚDĚLSTVÍ

- zrušení poddanského svazku vrchnostenské jurisdikce

- zavedení neděleného soukromého vlastnictví – zrušené hlavní vrchnostenské vlastnictví

- formálně i fakticky tři druhy zrušených práv

• práva vyplývající z přetrvávajícího osobního svazku (nucení k odběru piva,..)- zrušena

bez náhrady

- povinnosti vůči církvi, školám a dalším institucím- zrušena za náhradu

- urbaniální povinnosti vůči vrchnosti – mírné odškodné

- pruská cesta: pozemková aristokracie má dostatečný kapitál, který umožnil přechod ke kapitalistickému podnikání: Lobkowiczové, Waldsteinové, Kinští, Dietrichšteinové, Lichtensteinové

- až v roce 1868 (1869 Morava) – zákon o naprosté dělitelnosti a směnitelnosti půdy