13. Hospodarstvi a spolecnost

- rychle se přetváří celkový ekonomický potenciál č.z.

- rozmach palivoenergetické základny, rozvoj hutnictví železa, strojírenství jako samostatné odvětví, uhlí jako palivo v železniční dopravě

- č.z. palivová základna- soběstačnost i významný export hnědého uhlí

- dovršení procesu průmyslové revoluce v oblasti hutnictví železa

- mechanizace dříve rukodělné textilní výroby

- industrializace pivovarnictví a cukrovarnictví

- několikanásobně rozšíření osevní plochy cukrovky

- vyvinula se ekonomickogeografická struktura

• středočeská průmyslová oblast- Praha, Kladno

• plzeňská oblast – uhelná těžba, strojírenství

• brněnská oblast – textilnictví, strojírenství

• ostravská oblast – železářství, kamenouhelná těžba

• Liberec . specifické postavení – textilní průmysl

• zemědělské oblasti

- až na výjimky v této době základní železniční síť; zrychlení předávání informací –telegraf, pošta

- zárodek utváření terciální sféry

- kupecký kapitál se mění v moderní obchodní

OBDOBÍ MONOPOLNÍHO KAPITALISMU OD 80. LET 19. STOLETÍ

- 70. léta hospodářská krize (1873 krach na vídeňské burze)→až do konce 19. století deprese, až počátek 20. století nový rozmach

- monopolizace

- 70. léta změna celní politiky – od liberalismu přechod k ochranářství

- jednotlivá průmyslová odvětví modernizace, kapitalistické formy výroby

- stéle významné procento malovýroby domácí pracovníci 40 % v textilnictví

- 1902 46,1 % závodů status domácích závodů

- v průmyslových oblastech se dotváří městská aglomerace

- vznikaly zaostávající kraje s nepříznivým populačním vývojem: Jeseníky, Českomoravská vrchovina, Valašsko,..)

- širší elektrifikace, první autobusy, telegraf, telefon; noviny - inzerce

- počátky systematického vědeckého výzkumu

II) SOCIÁLNÍ STRUKTURA ČESKÉ SPOLEČNOSTI

- zrušení nevolnictví, občanský zákoník 1811- unifikace právních norem pro všechny občany na základě vrozených práv člověka jako svobodné bytosti

- po zrušení nevolnictví strach ze sbíhání obyvatel z půdy a jejich přísunu do města- ale nedošlo k tomu, až kapitalistická tovární výroba odčerpávala relativní přebytek venkovského obyvatelstva

- ještě stále platí cechovní předpisy

- zásah do privilegovaného postavení šlechty

- odstraněn monopol manufakturního podnikání – privilegia nahrazována povolením, ke kterému měl přístup i nešlechtický podnikatel

- účast šlechty na podnikání v prvních desetiletích 19. stol. minimální

- 1786 občanský zákoník – zakupovat deskové statky bez ohledu na stavovský původ

- pozemková aristokracie rozhodující činitel rozvoje zemědělské výroby a vztahů na vesnici

• změna od frankofilství v anglofilství

- úřednická aristokracie: Kaunitz, Kolowrat, Stadion, Metternich – prosazují zájmy svého stavu, ale i zájmy státu