Artefakty - kámen a keramika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ARTEFAKTY
Kámen
Tento materiál hrál při výrobě artefaktů spíše okrajovou roli. Z kamene se zhotovovaly brousky, které jsou běžnou součástí sídlištních nálezových kolekcí, vyskytnou se i v hrobech (např. Dobřichov-Pičhora). Nejspíše se z něj vyráběla i mlecí zařízení, která se však dosud ze starší doby římské mimořádně vzácná. Mezi vzácné nálezy patří opuková závaží k rybářským sítím z Lovosic. Výjimečně byl kámen užit na přesleny, korále či hrací kameny. Mezi kamennými předměty se vyskytují i pazourky, o kterých se někdy uvažuje jako o součástech křesacích zařízení, nálezy z hrobů to však jednoznačněji nedokládají.
Kámen se neužíval jako stavební materiál, někdy se jím však vykládaly pohřební komory. Z pohřebiště v Třebusicích je uváděna kamenná stéla.
Keramika
Keramika je bezesporu nejčastěji nalézaným artefaktem. Vedle nádob se z pálené hlíny vyráběly přesleny, závaží ke tkalcovským stavům, ozdoby a další předměty. Vzácně se vyskytuje hliněná lžička. Známe z našeho území pouze nádoby, o jiných předmětech postrádáme dostatečné informace.
Laténské tradice v keramické produkci.
Výroba keramiky ve starší době římské vychází z laténských tradic. A. Rybová stejně jako o dvacet let později K. Motyková předpokládaly, že ve stupni Ř A ještě přetrvávala výroba keramiky na kruhu – tento názor se opíral o nálezy točené keramiky na starořímských sídlištích, vzácně i v hrobech, a o některé tvarové a výzdobné podobnosti mezi laténskou keramikou a keramickou starší doby římské.
Výskyt na kruhu točené keramiky na starořímských sídlištích lze dnes nejsnáze vysvětlit tím, že se tato sídliště nacházela přímo na dřívějších osadách laténských, a zpravidla se tedy jedná o intruze. Dosud chybí jakýkoli doklad, že by laténské hrnčířské dílny v Čechách pracovaly ještě ve stupni Ř A a zásobovaly germánská sídliště jemnou i hrubou keramikou vyráběnou na kruhu.
Významná je také skutečnost, že na starořímských pohřebištích v Čechách se laténské nádoby vyskytují pouze zcela ojediněle.
O tvarovou a výzdobnou podobnost mezi laténskými a starořímskými nádobami, je situace složitější. Grossromstedtská kultura nevznikal na našem území, nýbrž v Posálí a v německém Polabí, přičemž laténské prvky byly na grossromstedtské nádoby přeneseny zjevně již při jejím vzniku. Právě v Posálí lze doložit delší kontakt mezi kulturou laténskou a vznikající kulturou tzv. polabských Germánů. Zde jsou běžně užívány laténské nádoby jako urny na germánských pohřebištích. Nejspíše právě ve středním Německu došlo k převzetí části tvarové i výzdobné náplně do keramického fondu grossromstedtské kultury. Zajímavá je v této souvislosti skutečnost, že napodobována je prakticky výhradně jemná laténská keramika a nikoliv hrubé na kruhu točené zboží – např. tvary tuhové keramiky nebo středočeské struhadlovitě drsněné keramiky.