Gregoriánská reforma kalendáře

- V Uhrách, tedy i na Slovensku se kalendář změnil až roku 1587

- ve Svaté říši římské katolické země již v průběhu let 1583-4, protestantské až 1700 – protestanté papeže označovaly za Řehoře Kalendářníka, který nutí věřící modlit se v nesprávný den

- největší zmatek ve Švédsku – to roku 1700 reformu nepřijalo, aby však chyba nenarůstala, vypustilo přestupný den z roku 1700 – tím získalo jiný kalendář než všechny jiné země

- každých 40 let měl vypouštět přestupný den a postupně měl najet na gregoriánský kalendář, 1712 od toho upustilo a vrátilo se k juliánskému kalendáři, až 1753 přestoupilo na gregoriánský kalendář

- Japonsko srovnalo svůj kalendář s Evropou v roce 1873 a Čína v roce 1912, některé její části až v roce 1949

- v Rusku platil juliánský kalendář od roku 1700 až do roku 1918 (tj. včetně Říjnové revoluce, která podle toho byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu) – v Rusku považovali gregoriánskou reformu jako útok na Nicejský koncil 325 a na útok proti pravoslaví

- v Řecku byl gregoriánský kalendář přijat až v roce 1923

- pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy

- v nynější době činí rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dnů, tento stav potrvá až do konce 21. století, kdy, počínaje 1. březnem 2100, naroste na 14 dnů

1) v Itálii, Španělsku, Portugalsku a katolické části Polska ze 4. na 15. říjen 1582

2) Francie, Lotrinsko, katolické provincie Nizozemí ještě do konce roku 1582

3) katolická území římsko-německé říše během roku 1583

4) Čechy z 6. na 17. leden 1584

5) Morava ze 4. na 15. října 1584

6) Slezsko většinou 12. /23. leden 1584

7) Lužice ve druhé polovině ledna 1584

8) Uhry 1577/1578

9) Protestantské oblasti říše a severní Evropa (Dánsko, protestant. Nizozemí, Norsko): vynechání již jedenácti dnů z 18.2, na 1.3, 1700

10) Anglie z 2. na 17. září 1752. (Alžběta I., sic protestantka, ji na doporučení astronomů chtěla přijmout, ale kvůli odporu anglikánské církve se reforma neustále odkládala, až se od ní upustilo)

11) Turecko z tureckého kalendáře 1. 1. 1927

- reforma měla řadu kritiků, obzvláště z řad protestantů, neboť ji vyhlásil římsko-katolický kněz – samotný papež dokonce označen za „Antikrista, který chce měnit čas“

- mezi kritiky vynikal Joseph Justus Scaliger (1540-1609) – kritiku sepsal v díle *Opus novum emendatione temporum – kritika zkomplikování chronologických výpočtů

- Michael Maestlin (1550-1631) zase kritizoval cyklické počítání fází Měsíce a že tedy kalendář není astronomicky správný

- na to v roce 1588 odpověděl Christopher Clavius argumentem, že nelze použít astronomických tabulek, neboť ani ty nebyly v té době dokonalé

- v roce 1595 Clavius reagoval rovněž na výhrady Scaligerovy

- později však nový kalendář obhajoval protestant Jan Kepler (1571-1630), který jej doporučoval jako císařský matematik a i 2. nejvýznamnější astronom té doby, rovněž protestant, Tycho Brahe (1546-1601)