Historie paleografických studií v českých zemích

Historie paleografických studií v českých zemích

Mikuláš Adaukt Voigt

- na konci 18. století napsal soubornou paleografickou studii: Untersuchung über die Einführung o českých písemnostech (1785)

- soustředil se na otázku počátků písma u Slovanů, tedy na působení Cyrila a Metoděje, další vývoj jen stručně načrtl

Gregor Gruber

- sledoval listinná písma (ty byla sledována v rámci diplomatiky)

- pojednává o psací látce, o vývoji písma

- latinské písmo odvozuje z písma fénického, postupně přes písmo egyptské řecké, etruské

- pojednává i o interpunkci a o zkratkách a grafických znameních

- Nejdůležitější zahraniční paleografické práce – Mabillonovy, Montfauconovy i Maffeiho – byly v Čechách známy

Jan Hulakovský

- slovník zkratek 1852

Josef Emler

- historik, archivář, nejvýznamnější vydavatel edic

- 1. český odchovanec Institutu pro rakouský dějezpyt

- od roku 1870 ředitel archivu hlavního města Prahy (předtím v zemském archivu)

- vědecky a spolkově činný: člen redakce Riegrova slovníku, Společnost musea království českého, Královská česká společnost nauk, Matice česká, Spolek historický…

*Rukověť chronologie křesťanské

*Pozůstatky desk zemských

- Za podpory hraběte Jindřicha Claim-Martinice

*redaktor Pramenů dějin českých

*Regesta Bohemiae

- dokončil dílo K. J. Erbena; nejdůležitější české listiny

*Libri confirmationum ad benefica ecclesiastica pragensem per archidiocesim, 1865-1889

Gustav Friedrich

- archivář, historik, pedagog, editor

- studoval u Jaroslava Golla a Josefa Emlera

- profesor FF UK a ředitel státní archivní školy

- 1920 člen komise, která byla Revolučním národním shromážděním pověřena vytvořením státních symbolů vznikajícího státu, jejichž návrhy měly být zakotveny v textu ústavy

- zakladatel edice: *Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae

- připravil edici desk zemských

* Rukověť křesťanské chronologie

- absolvent vídeňského Institutu pro rakouský dějezpyt, předurčený Jaroslavem Gollem na místo profesora pomocných věd historických pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, respektive její české větve

- Učebná kniha paleografie latinské 1898

- první česká novodobá paleografická příručka

- Friedrichova habilitační práce

- po 2. světové válce: Šebánek, Foldr, Spunar, Pražák

1. rozvoj na univerzitách, především v Brně: Jindřich Šebánek (*Základy pomocných věd historických), Miroslav Foldr

2. rozvoj na akademických pracovištích: Pavel Spunar, Jiří Pražák

Jindřich Šebánek

*Pomocné vědy historické 1. Paleografie – skripta se soustředila na knižní písma, věnovala pozornost i transkripčním zásadám při edici textů a rozboru písma středověkých rukopisů

Pavel Spunar

*Genese české bastardy a její vztah k českým prvotiskům – analyzoval vznik a vývoj bastardy v Čechách

- publikoval také řadu dílčích studií o jednotlivých rukopisech a písařích