Mince v českých zemích - groše a tolary

= Joachimsthaler Guldengroschen – Thaler tolar

- 1537 a 1541 Ferdinand I. Habsburský snaha o sjednocení ražby mince – česká mince měla být ražena podle hmotnostního a jakostního základu rakouských zemí

1) nejprve skončila v roce 1547 ražba pražského groše (tradiční peníz, který byl pro české stavy symbolem české státnosti, a proto se jeho vydávání vždy zastávaly) – součástí oběživa oražský groš přibližně do poloviny 17. století

2) v mincovní produkci měl pražský groš nahradit tzv. Bílý groš – ražen jen 1547-8 – mincovní soustavu tak tvořily jen velké stříbrné mince: tolar 28.93 g, půltolar a čtvrttolar

a mince drobné: bílý 0.384 g a malý peníz 0.345 g

- první pražské tolarové ražby 1539

- první kutnohorské tolarové ražby 1543

- 1547 skončila ražba pražského groše (pro chybu v zrnu nového groše již zákaz ražení této mince)

- tolar se razil také v Kladsku a Českých Budějovicích

1559 mincovní reforma Ferdinanda I. Habsburského

- Augšpurský mincovní řád – podle rakouské reformy 1524

- zrušeny malé mincovny

- do říšského mincovnictví zaveden místo tolaru a jeho dílů: zlatník (24,62g) v hodnotě 60 krejcarů – jeho díly: (30) třicetikrejcar, (10) desetikrejcar, (2) dvoukrejcar a (1) krejcar

- v Čechách vešel tento mincovní řád v platnost až o dva roky později 1561

Návrat k tolarovému systému

- odpor obyvatelstva k počítání na "německé krejcary" byl tak silný, že už nástupce Ferdinanda I. král Maxmilián II. (1564 -1576) byl v roce 1573 stavy přesvědčen pro návrat k tolarovému systému

- hlavní mincovní jednotka: tolar o váze 28.93 g a jakosti 0.895

- opět začleněny grošové mince:

bílý groš váhy 2.005 g a ryzosti 0.422 a malý groš 1.055g ryzost 0.391

Matyáš Habsburský

- přinesl s sebou první české korunovační mince

= speciálně pro příležitost korunovace ražené žetony ze stříbra, které se u příležitosti korunovačního průvodu rozhazovaly mezi přihlížející lid

- vedle nich se razily i větší korunovační mince ze stříbra i ze zlata (někdy jako násobky i díly oběžných mincí), kterými byli podarováni oficiální hosté

- tato tradice pak trvala až do poslední pražské korunovace v roce 1836

- od roku 1608 mincování olomouckých biskupů a arcibiskupů v Kroměříži

- 1619 se čeští stavové mincovním řádem z 28. června 1619 vrátili k ražbě krejcarové mince Ferdinanda I. z roku 1561

- 1623 Kaláda = sestup, pokles

- v 17. století docházelo k znehodnocení měny v důsledku válek – přebytek drobných mincí a zdražování velké mince

- v první polovině 18. století ve znamení centralizace vydávání mincí a omezení mincovních práv světských a církevních feudálů v habsburské monarchii