Vynález knihtisku + prvotisky

Šíření knihtisku

• s šířením knihtisku přijímali jednotliví tiskaři jako vzor pro své písmo nejprve obvyklá národní písma – např. z Itálie pochází rotunda, gotikoantikva, antikva

• k rozšíření došlo v Evropě v šedesátých a sedmdesátých letech 15. století: např. první italský tisk r. 1465, francouzský 1470/1471, nizozemský r. 1473 atd.

Prvotisky v Čechách a na Moravě

• inkunábule (z lat. in cunabulis, tj. „v kolébce“), česky prvotisk

• označení pro nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy z období od vynálezu knihtisku (kolem 1450) až do konce 15. Století (do r. 1500)

• rozdílný vývoj v Čechách a na Moravě – v Čechách většina prvotisků jazykově česká a většinou od českých tvůrců, na Moravě byla většina latinská a vznikla prací cizích tiskařů

• českých zatím známo 44 vzniklých v Čechách – 39 českých a 5 latinských, na Moravě 23 – 2 německy, ostatní latinsky

• převážně se jedná o torza kalendářů, jednotlivé listy z donátů a o formuláře odpustkových listů

České prvotisky:

• jako většina i české prvotisky mají zřídka všechny ediční údaje (impressum) – především jména českých tiskařů do 15. Století byla neznámá, a proto jsou označovány podle jejich prvního nebo nejvýznamnějšího tisku a děleny do 5 skupin:

• 1. Nejstarší, vázanou jedním tiskem bezpečně a dalšími šesti s velkou pravděpodobností k Plzni (1468-1485/1486): čtyři tisky české (Kronika trojánská, dvě vydání Nového zákona a neilustrovaný Pasionál) a tři latinské – svým obsahem nepřinášely nic nového, texty do té doby známy z četných rukopisů, nové především vyhotovením

• 2. Nevelký celek tří tisků Johanna Alakrawa, německého tiskaře, který působil krátkodobě ve Vimperku (1484): vydány jen tři tisky, všechny v roce 1484 – dva latinské a český lunární kalendář na rok 1485 (vzácný jednolist, nejstarší známý tištěný kalendář v češtině)

- řemeslně velmi dobře provedeny, svědčí o praxi a dobrých zkušenostech tvůrce, tištěny písmem, které si donesl z Pasova – rotundou (zaokrouhlenou gotikou vzniklou na italské půdě)

• 3. Největší skupinu tvoří dvacet čtyři českých tisků, které vznikly v Praze ve třech tiskárnách (1487-1500): většinou česky, vytvořeny třemi tiskaři:

- Tiskař Žaltáře – Žaltář a druhé vydání Kroniky trojánské (oba tisky 1487), 1. známé pražské tisky

- Tiskař Pražské bible – nepochybně Jan Kamp pracujícího v dílně kramáře Severina, 13 dnes známých tisků: Pražská bible (1488), dílo Jakoba Twingera Matrimiani (1488), ilustrovaný Ezop (1488?), tři Minucí na leta 1489-1492, ilustrovaný Pasionál (1495), kalendář s praktikou na rok 1496, artikule („Svolenie“) zemského sněmu k roku 1497, ilustrovaný Nový zákon (1497/1498, Zřízení zemské (zvané Vladislavské, 1500), překlad dvou listů humanisty Marsilia Ficina (kolem 1500) a Kompaktáta (kolem r. 1500)