18. Augustova doba - základní teze

Řím

18. Augustova doba

Základní teze:

1. datace a vysvětlení pojmu principát:

-datace: 27 (31, 30 př. n. l.) – 284 n. l., rok 27 př. n. l. – vzdání se mimořádných pravomocí předaných Octavianovi senátem, jejich zpětné převzetí a legalizování, udělení čestného titulu Augustus (Vznešený), rok 31 př. n. l. – bitva u Aktia, při západním pobřeží pevninského Řecka, vítězství Octaviana nad svým politickým protivníkem Markem Antoniem a egyptskou královnou Kleopatrou, rok 30 př. n. l. – vznik římské provincie Egypt, rok 284 n. l. - nastoupení císaře Diocletiana na trůn, počátek období dominátu čili pozdního římského císařství,

-principát: název je odvozen od latinského výrazu princeps, první, přední, Augustus vždy zdůrazňoval, že je princeps inter pares (první mezi sobě rovnými),

- období je také nazýváno dobou raného římského císařství, pojem císařství se odvozuje od slova Caesar, což byl jeden z titulů římských panovníků,

1. Augustus, datace vlády, jeho původ a rodina:

• datace vlády: 27 př. n. l. – 14 n. l.,

• původ: Gaius Octavius (původní jméno Augusta) byl jediným synem římského jezdce Gaia Octavia a jeho manželky jménem Atia, narodil se roku 63 př. n. l., Gaius Iulius Caesar byl jeho prastrýc, ve své závěti ustanovil svého prasynovce hlavním dědicem a adoptoval ho,

• jména: po Caesarově smrti přijal jméno Gaius Iulius Caesar, jméno Octavianus, běžný přídomek jako znak adopce, sám nikdy nepoužíval, nejpozději od počátku 30. let se nazýval Imperator Caesar divi filius (Imperator – titul přidělovaný vítězným římským vojevůdcům, divi filius – syn boha, tj. po smrti zbožštělého Caesara), čestné cognomen Augustus (Vznešený) mu udělil v roce 27 př. n. l. senát, od této doby měl tři jména (Imperator Caesar Augustus), jeho nástupci tyto části jména přebírali a používali, až se staly titulaturou, každá ze tří částí jména pak mohla pojmově vyjádřit to, co označujeme termínem císař, Augustus ještě ale císařem nebyl, byl označován jako princeps,

• manželky, potomci, zeti, nástupnická otázka: nejdůležitější manželkou Augusta byla Livie, jeho třetí žena, svého jediného přímého potomka, dceru Iulii (Iulie Starší, Maior) měl však se svou druhou manželkou, Scribonií, Iulii třikrát provdal (za Marcella, Agrippu, Tiberia – ten byl synem Livie), svými nástupci nejprve učinil adoptované vnuky z manželství Iulie a Agrippy, Gaia a Lucia, po jejich předčasné smrti pak adoptoval Tiberia,

1. základní charakteristika principátu jako nové formy politického uspořádání státu:

• Augustus se snažil zachovat zdání, že jeho vláda je pokračováním republikánského státního zřízení, novodobí historikové označili dobu jeho vlády za dyarchii, tj. dvojvládí císaře a senátu, ve skutečnosti však císař soustředil ve svých rukou rozhodující politické a náboženské pravomoci, senátu ale některé z jeho dosavadních funkcí ponechal,

• moc císaře se opírala především o to, že zastával následující důležité úřady:

• měl tribunskou pravomoc (tribunicia potestas), ačkoliv úřad tribuna lidu nezastával, tato funkce mu poskytovala právo „veta“ (správněji ius intercedendi), tedy právo zakročovat proti rozhodnutím některých úředníků, senátu, lidového shromáždění, byl také nedotknutelnou osobou (persona sacrosancta),

• zastával i úřad nejvyššího pontifika (pontifex maximus), nejvyššího kněze, tzn. že byl oficiálním představitelem římského náboženství, měl také imperium maius, tj. vyšší imperium, které ho stavělo nad všechny ostatní římské úředníky, senát mu rovněž propůjčil prokonzulské impérium, jehož prostřednictvím kontroloval armádu,

• během své vlády získal i další mimořádné pravomoci – cura annonae (péče o zásobování města Říma), cura morum et legum (péče o mravy a zákony), nebyl sice censorem, ale nechal třikrát provést census,

• od senátu rovněž obdržel čestné tituly Augustus a pater patriae (otec vlasti),

• senát: zůstal nadále důležitým orgánem státní správy, měl zákonodárnou a soudní moc, rozdělením provincií na senátní a císařské dostal do své správy některé provincie, k senátorským provinciím náležely již delší dobu pacifikované provincie, kde se neočekávaly výrazné problémy a kde z tohoto důvodu nebylo umístěno vojsko, císařské provincie se rozkládaly především na hranicích římské říše a ležela v nich armáda, zvláštní postavení mezi provinciemi zaujímal Egypt, považovaný za osobní majetek římského císaře,

• Augustus nechal provést tři čistky v senátě, od jeho doby se počet senátorů ustálil na 600,