Vynález knihtisku + prvotisky

- Tiskař Korandy – tiskl švabachem, tři Minuce (na léta 1493, 1496 a 1497), Praktiku kolínskou na rok 1493 do Zikmunda Fabri a Václava Korandy mladšího, Traktát o velebné svátosti oltářní (1493)

• největší a nejvýznamnější českou tiskárnou 15. Století byla pražská tiskárna severinská, podnikatelem tu byl „Severín kramář“, staroměstský konšel

• 4. Jeden tisk vytištěný ve dvou vydáních v Kutné Hoře tiskařem Martinem z Tišnova (1489): Kutná Hora po Praze nejvýznamnějším místem v Čechách od 14. Století a i zde krátce působila tiskárna

• 1489 uveřejnila jediný tisk ve dvou vydáních: Kutnohorskou bibli, jejímž tiskařem byl Martin z Tišnova, jedná se o velké foliové dílo o 612 listech, ozdobené 18 dřevořezy, na konci textu ve starším vydání je znak Kutné Hory, u mladšího toto místo chybí, na více stranách odchylky – proto ne dvě verze, ale dvě vydání kutnohorského tisku

• 5. Soubor osmi tisků, jimiž se knihtisk vrací na konci prvotiskového období do Plzně, z tiskárny Mikuláše Bakaláře (1498-1499), který tam nadále působil až do roku 1513: jeho tisky, zejm. z prvotiskového období, mají charakter drobného osvětového a zábavného čtení, patrně jeho vlastního zpracování a vydával je v úhledné typografické úpravě, používal švabach z Norimberka jako Koranda, se kterým později spolupracoval

- Traktát o Zemi svaté a Život Mohamedův (oba 1498), Podkoní a žák (1498), Lucidář, O následování Krista Pána Tomáše Kempenského, Život Adama a Evy, anonymní Traktátík o nestydatostech při velebné svátosti, Žaltář (1499, 157 listů)

Moravské prvotisky:

• rozdělena do dvou míst: do Brna a do Olomouce a jde prakticky o jednu dílnu Konrada Stahela a Matthiase Preinleina (pracovala v Brně s přestávkami 1486-1499, v závěru tohoto období ji Preilein přenesl do Olomouce a vydal zde dva tisky (1499)

• na Moravě předstihlo Prahu Brno nejméně o rok – Konrad Stahel 1486 dotiskl nevelký dvoubarevný tisk Agenda Olomucensis

• společně se podepsali jen na Missale Strigoniense (1491), z r. 1499 Somnia Danielis a Psalterium Olomucense jen Stahel, další dnes známé prvotisky se sem hlásí jen písmem – rotunda

• tisky moravských tiskáren převážně latinské a z velké části liturgické, zejména pro olomouckou diecézi a i pro Ostřihom

• nejrozšířenější brněnský tisk – Chronica Hungariae od Johannesa Thurócze (1488), věnována králi Matyáši Korvínovi, dovedena je až do r. 1464 a provázena četnými dřevořezy

• k opakovaným produktům brněnské tiskárny patří donáty, hojně užívané učebnice latiny

• jediné dva nelatinské brněnské tisky byly v němčině: kalendář na rok 1489 (dochován jen v torzu a spis o lázních Von den heissen Bäden je ozdoben dřevořezem na titulním listu a zachoval se v jediném londýnském exempláři