Křesťanské misie v 15. a 16. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hlavní překážky v úspěchu představovaly ignorace ze strany Evropanů, klima, nerovnoměrné rozdělení duchovních (ve městech jich bylo hodně, na vesnicích daleko méně), obrovská rozloha zemí, soupeření mezi jednotlivými řády, ale hlavně režim, pod kterým byli Indiáni přinuceni žít.
Kolonisté využívali domorodce k nejtěžší dřině a nešetřili násilím. Pro Indiány křesťanství znamenalo ztrátu svobody. Veřejně říkali, že nechtějí jít do křesťanského ráje, protože se báli, že se zde setkají se svými utiskovateli. Katolická církev se v Novém světě zabydlela, ale v místním obyvatelstvu přetrvávalo pohanství, na povrchu maskované křesťanskými obřady. Patrně k tomu přispělo také to, že církev nevychovala domorodé duchovenstvo, proto zde bylo křesťanství něčím cizím. Jakékoliv snahy tohoto rázu ztroskotaly na tom, že bylo nepřípustné, aby se mestik, natož Indián stali kněžími, až na konci 18.stol. se mezi kněžími objevují Indiáni.
Afrika (Kongo, Mosambik, Angola)
V těchto zemích konali misie Portugalci, ale přes všechno jejich úsilí nebyly misie tak úspěšné, jak se očekávalo. Do Konga zavítali misionáři na poč. 16.stol., obrátili na křesťanskou víru krále a královnu. Jejich vnuk byl dokonce vysvěcen na biskupa, ale po smrtí jeho otce, který byl oddán křesťanské církvi, se do země vrátila polygamie a fetišismus.
Mosambik objevil Vasco da Gama v r. 1497, v následujícím desetiletí tu byly zřízeny portugalské osady. Misie zde nezakořenily, stejně jako v Angole.
Pro neúspěch afrických misií obrátili Portugalci své evangelizační úsilí na východ.