Křesťanské misie v 17. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Důvodů neúspěchu misií v Africe je několik: strašné podnebí, vysoká úmrtnost misionářů, mimořádná politická nestabilita, nedostatečná podpora z Evropy. Vlastní příčinou byl samotný postoj církve k primitivním národům, chyběla přesná znalost jazyka, pochopení domorodých obyčejů a africké mentality vůbec.
Jižní Amerika
Misie řízené smlouvou Patronato měly svou ustálenou podobu: Španělé působili na západ od Azor, Portugalci na východ od těchto ostrovů a připadla jim také Brazílie.
V koloniích obou mocností bylo velké napětí mezi misionáři a kolonisty. Kolonisté uplatňovali vůči Indiánům své mocenské zájmy a snažili se je zotročit. Část misionářů domorodce hájila – např. Louis de Valdivia, který dostal od Madridu úřad královského zplnomocněnce, osvobodil 10 000 Indiánů z otroctví a zakázal pořádat nové nájezdy za účelem získání otroků.
Za zvláštní pozornost stojí osobnost Petra Clavera, který působil v Cartageně v Kolumbii, kde bylo obchodní centrum s černošskými otroky, kteří pak pracovali za strašných podmínek v dolech. Claver se o ně staral, dával jim jídlo a léčil jejich zranění. Když mu začali věřit, zvěstoval jim evangelium. Žádal, aby aspoň v kostele se s nimi jednalo jako s Božími dětmi, jako rovný s rovnými.