Magický postoj k barbarství

kult bohů: chrám – nejzákladnější kultovní objekt, vlastní palác boha; několik částí – svatyně (na obřady, bohatá výzdoba), kaple (kolem svatyně), stupínek (o novoroočí se na něm losovalo); výstup branou se sochami či reliéfy strážců – tzv. geniové (lid. i zvířecí podoba, často křídla a zbraně); nábytek – trůny, kadidelnice, vázy...

k chrámu patřila i pole, zahrady, dílny; souč. chrámu i školy a zárodky vědeckých ústavů – „domy vědění“; společné bydliště – zvlášť pro kněžky, které se věnovaly sakrální prostituci

uprostřed chrám. budov – dvůr (o svátcích se tam nosily sochy božstev, tvořily doprovod hlavnímu bohu)

zikkurat (od slovesa „vyčnívat“, „být vysoký“) – chrámová věž, obtížná stavba (drenážování, aby se hlína nesesula); vnitřek z nepálených cihel, plášť z pálených, někdy i lesklá glazura; na nejv. plošině – chám; místo malty – asfalt; i několik schodišť; každé poschodí zasvěceno jedné planetě; hlavní fce zik.– tvořit kulisu novoroční slavnosti, na vrcholu – svatý sňatek (velekněz+kněžka+prostitutky; k zaj. plodnosti a blaha země); také jako pozorovatelna; symb.-mystický význam (svorník nebe a země)