Národní obrození

1790-1815 Přípravná/obranná fáze

1815-1830 útočná fáze, důraz na kulturu a jazyk

1830-1848 vrcholná fáze, důraz na politické požadavky

Průběh národních hnutí podle M. Hrocha:

• A – jazyková fáze

• B – agitační fáze (myšlenka národa se distribuuje do širších vrstev)

• C – profilování společnosti po sociální a politické stránce, velká distribuce, masovost

Rozdíl – chápání národa ve společnosti (definice ze střední školy neobsahuje vůbec to, že se myšlenka národa šíří do širších vrstev)

Malý národ

• „malý národ“ – označuje evropské národy, které vznikaly v procesu národního hnutí a byly výsledkem jeho úspěchu

• Na rozdíl od státních národů (např. Francie) nebyla existence malého národa samozřejmostí => mohlo vyústit v pocit ohrožení vlastního národa ze strany silnějších národů

Znaky národního obrození

• Pocit ohrožení vlastního národa ze strany silnějších národů

• Neúcta ke stávající legitimitě

• Důraz na jazyk a kulturu a historii národa (v určité době upřednostňovány na úkor politických požadavků)

• Idea demokratismu (prolínající se s rokem 1848)

• Problém dvojjazyčnosti v českých zemích

• Důraz na tradici tištěné literatury (dokazuje starobylost a kontinuitu národa)

Několik vln evropských národních hnutí:

• Raná národní hnutí (nástup kolem roku 1800) – české, norské, řecké, maďarské

• Nastupovaly v době starého režimu a dosáhla úspěchu cca v době, kdy v říši probíhal rozhodující obrat k ústavnosti a politické emancipaci – v důsledku toho se staly prvky demokratizace a liberalismu staly součástí národních požadavků

• Národní hnutí začínající kolem roku 1840 – slovenské, chorvatské, slovinské, finské

• Národní hnutí začínající kolem roku 1860 – estonské, lotyšské, islandské, velšské

• Opožděná národní hnutí (kolem roku 1880 nebo i později) – makedonské, katalánské, skotské, běloruské

Výjimečnost českého národního hnutí (Hroch napadl výjimečnost národního obrození, nachází ale několik výjimečných faktorů)

1. V době raných národních hnutí bylo výjimečné, že v čele českého národního obrození nestáli příslušníci vládnoucích třid či elit

2. Mezi národními hnutími, která se opírala o přerušené středověké státnosti, se pouze čeští vlastenci mohli opírat o tradice tištěného literárního jazyka (pro malé národy ojedinělé)

3. Ve skupině nově utvářející se české inteligence se nacházelo vysoké procento vzdělanců z řemeslnických či městských vrstev = spojení akademických elit s lidem