B 13 - Základní vývojové rysy komunistického Ruska (SSSR) ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
B 13) Rusko ve XX. století
Mezi lety 1874 – 1914 docházelo k postupnému upadání carismu. Stále v lidech zůstal otřes po uplynulém období reforem, industrializace a chudnutí rolnictva, které stále víc vyvolávaly revoluční myšlenky.
Národnici: věřili v „prosté mužiky (rolníky)“, odcházeli působit jako učitelé, ošetřovatelé či písaři mezi lid, který jim však nedůvěřoval a stále lpěl na církevním učení o carském samoděržaví (autokracii), který tu je z vůle Boži
Nihilisté: z tehdejších spisů a děl (Turgeněv: Otcové a děti; Barunin: Anarchismus; Černyševskij: Co dělat; atd.) se snažili vymyslet teorii a taktiku státního převratu. Vznikaly tajné spolky Půda a svoboda (Zemlja a volja, 1877), Svoboda lidu (Narodnaja volja, 1879). Rozšiřovaly letáky, organizovaly bojové skupiny, sabotáže a atentáty.
Socialisté: Byli proti teroristickým metodám se postavil Plechavov, který mezi ruské revolucionáře vnesl marxismus a který založil první sociálně demokratickou skupinu Osvobození práce (1883).
1894 – 1917 vládl car Mikuláš II.
lpěl na zachování svazku Samoděržaví + Pravoslavná církev;
pokračovala a sílila rusifikace v hraničních oblastech Ruska =>nepokoje ve Finsku, Polsku, na Ukrajině i v Pobaltí
pokračuje stavba Transsibiřské magistrály, dokončena byla 1901
stávky; sociální a rolnické bouře sužovaly Rusko
Ochranka1 (státní politická policie) 1898 rozbila Sociálně demokratickou dělnickou stranu Ruska (SDDSR); ta se pak v zahraničí opět zformovala. V jednotlivých spisech i novinách Jiskra se začaly objevovat revoluční myšlenky Vladimíra Iljiče Uljanova, zv.Lenina.
1902 odstranil ministr vnitra Pleve posl. zbytky samosprávy
Proti carovi a carismu se postupně formovala nová opozice:
Eseři: (Ruská strana socialistů revolucionářů, SR) – vznikla r.1902 ze zbytků národnických organizací a v jejich duchu pokračovala v teroristických akcích. Roku 1917 byla nejsilnější strana (400 000 členů), pak se rozdělili a část se připojila k bolševikům a část bojovala proti bolševikům.
Kadeti: (konstituční demokraté, Strana lidové svobody, KD) – zde se sdružovala buržoazní liberální inteligence. Strana vznikla v průběhu revoluce 1905, po Únorové revoluci 1917 byli její představitelé v Prozatímní vládě. Po Říjnové revoluci ji bolševici zrušili.
SDDSR: Sociálně demokratickou dělnickou stranu Ruska (SDDSR); vznikla 1898 v Minsku. Poté, co ji Ochranka rozbila, fungovala v Ženevě. Na 2.sjezdu r. 1903 v Bruselu a Londýně došlo k jejímu rozdělení na Bolševiky a Menševiky:
Bolševici
Radikální členové se přidali na stranu Lenina. Požadovali vytvořit novou početnou stranu „profesionálních revolucionářů“. Strana vyžadovala centralizaci, velmi přísné vedení, disciplínu. Jejím mottem byl Leninův pamflet Co dělat? Lenin tvrdil, že pokus bude revoluce dobře připravena, může nastolit socialismus hned.