1. Proč raný novověk (definice, periodizace, problémy)

jiné termíny:

baroko:

• RN období bývá někdy spojováno s tímto termínem, v podstatě se někdy stává jeho synonymem.

• baroko totiž nelze zcela jednoznačně chápat jen jako umělecký směr

• každý sloh, který se v historii objevil, byl totiž reflexí celé společnosti, měl na ní zpětnou vazbu a ona zas na něj -> stejně tak to platí i o baroku a do jisté míry lze tento termín použít v jeho širším rozsahu a označit tak nejen umělecký sloh ale celé období, v němž převažovalo

• v podstatě samo o sobě je jen důsledkem společenských změn odehrávajících se již po celé století předcházející nástupu baroka a proto jej nelze ztotožnit s pojmem raný novověk, spíše jen s určitou jeho chronologickou částí

• počátek baroka znamenal mezní předěl v myšlení člověka

• přechod od středověkého myšlení

• filosofie René Descartes -> tvrdil, že duše zná sebe samu lépe než okolní svět i vlastní tělo, ne jako filosofie dosavadní, v níž panoval názor, že duše zná a poznává pouze okolní svět ->z filosofie bytí se tak stala filosofie myšlení

• na poli umění nahlodal dosavadní hodnoty manýrismus, etapa mezi renesancí a barokem

• dlouhé války a epidemie vedly k mravním hospodářským krizím, v nichž hledal člověk nějakou jistotu, kterou se mu stávala zejména víra personifikována do soch a obrázků, do jakési iluzorní reality (doslova snaha fyzicky se chopit jejich jistoty)

• rozvoj a oblíbenost slavností a obřadů, které dotváří teatrum mundi (divadlo světa), že vše je jen divadlo -> slavnost přesahuje teologické systémy a stává se antropologickou daností a nutností

• obrat k vnitřnímu cítění člověka, odklon od racionality renesance k emocionalitě baroka

• zachována kontinuita v myšlení v oblasti vědy a techniky, které vytváří jakýsi harmonický protipól k prožívání člověka

absolutismus:

• předchůdce stavovský stát

• hádky o význam – od 70. let 20. století dodnes

• centralizovaný stát, který má vysoce byrokratický systém, efektivní vybírání daní, stálá armáda

• určitá alternativa k termínu raný novověk  v německy mluvících zemích

• neplatil v Nizozemsku – neměli ho, zpochybnili univerzalismus pojmu

• zastánci  16. stol. přípravnou fází pro vznik klasické formy absol. státu

• boj mezi panovníkem a stavy

• 3 fáze: konfesijní (2. pol. 17. stol.) – čí vláda, toho náboženství

dvorský – centralizace moci (Ludvík XIV. Stát jsem já)

osvícenský – panovník je služebník státu

• jako ostatní termíny pro určení raného novověku vzbuzuje velké ALE!, protože se týká jedné rovině společnosti  nevyhovující  proto vznikl pojem raný novověk – univerzální (ale bezbřehý, velmi obšírný a nic neříkající)