1. Proč raný novověk (definice, periodizace, problémy)

pohled některých historických škol na periodizaci:

marxistická historiografie

• rozhodujícím hybatelem neustálý třídní boj, mezi různými třídami společnosti (společensko-ekonomickými formacemi), těmi co disponují a těmi, co tvoří výrobními prostředky

• na jedné straně omezují anglickou revolucí na druhé pak Velkou říjnovou revolucí

• vnitřně je novověk členěn na tři etapy.

1. mezi anglickou a francouzskou (buržoazní) revolucí (1640-1789): charakterizována je rozvojem manufaktur, krizí feudální společnosti a v rámci feudálního absolutismu i částečným a dočasným znovuzesílením feudálních poměrů. Dolní mezí je francouzská revoluce, jež znamenala v marxistickém pohledu definitivní rozleptání feudálních vztahů a převahu kapitalismu ve společenskoekonomických vztazích.

2. mezi Velkou francouzskou revolucí a Komunou (1789-1871): charakterizovaná dovršením buržoazních revolucí, průmyslovou revolucí a nástupem kapitalismu volné soutěže

3. mezi Komunou a Velkou říjnovou socialistickou revolucí: rozmach technickovědecké revoluce, nástup imperializmu završením koloniální expanze a první světovou válkou.

• Lenin používá pojmu epocha, jež chápe jako delší časové údobí v němž dochází k postupným změnám výrobních vztahů (mezi oněmi třídami), kde sice můžou vedle sebe paralelně existovat různé socioekonomické vztahy mezi jednotlivými formacemi, ale jeden z těchto směrů je vždy rozhodující pro vývoj v dané epoše

• pomocí epoch jsou pak popisovány celé dějiny -> Velká říjnová revoluce v očích marxistů ukončuje novověk, neboť znamená v jejich očích přechod od kapitalismu ke komunismu

• nejednotnost panuje zejména v otázce, kde vytyčit horní mez, kdy novověk začal -> někteří z nich poukazují na fakt, že kapitalistické vztahy se formují již před anglickou revolucí, již v 16.století (zejména historici NDR považovali za horní hranici již selskou německou válku, to období, které marxistické období vymezuje jako pozdní středověk, neboť dosud převažují vztahy feudální)

• zcela pomíjeli a museli pomíjet, pokud novověk chápali jako období kapitalismu, výrazné rozdíly mezi hospodářskými, politickými a společenskými vztahy v 17. a 19.stol. -> sledovali pouze jeden faktor vývoje společnosti

škola análů:

• ovlivněna Jacquem Le Goffem – raný novověk jako pozdní středověk

• Brodel, stejně jako marxisté, zabývá se ekonomickými vztahy při periodizaci novověkého období ve své Dynamice kapitalismu

• nejsou rozhodující výrobní, ale tržní vztahy

• období mezi lety 1400 a 1800 je pro něj obdobím formujícího se tržního hospodářství (sice ještě nedokonalé, čímž se odlišuje a vymezuje vůči kapitalismu 19. století, ale již má schopnost sdružovat města a městečka, usměrňuje, ovlivňuje a ovládá produkci)

• v předešlých obdobích, ačkoliv sice docházelo ke směnám a obchodu na trzích, byla většina z těchto „transakcí“ uskutečňována pouze s cílem zisku peněz k zaplacení rent, peněžní zisk nebyl rozhodujícím činitelem = takto se novověké období vymezuje vůči středověku na jedné straně, zároveň se dosud jedná o ne zcela dokonalou formu tržního hospodářství, nelze je srovnávat s tím, co je chápáno jako onen kapitalismus 19. století:

  • 15.stol. - zejména tedy po roce 1450 zaznamenává obecné hospodářské oživení opíraje se o obchůdky řemeslníků a drobné městské trhy, tedy o vlastní základ tržní ekonomiky

  • 16.stol. - hlavní hnací síla ekonomiky se přesouvá na mezinárodní scénu (veletrhy v Antverpách, Frankfurtu, Berg-op-Zoom, Medině del Campo či Lyonu), možno toto století označit jako období veletrhů, výrazná role Janovanů

  • 17.stol. - odpoutání se od středomoří, ekonomická aktivita se opírá o návrat k obchodu se zbožím (před tím v 16.stol výrazné peněžní hospodářství), vzestup atlantického pobřeží, zejména Holandsko (Antverpy). Výroční trhy ustupují burzám, znamenajícím neustálé obchodování, dochází k rozvoji krámů

  • 18.století - rozšiřování činností burzy, Londýn napodobuje Amsterodam, podobně i Janov, Ženeva a Paříž. Přes jistou rozvinutost tržního hospodářství ale i nadále existovaly v Evropě oblasti, které se na něm nepodílely a žily svým „samozásobovacím“životem, pouhou směnou. I když se tržní hospodářství rozvíjí, pokrývá rozsáhlá území, stále mu ještě chybí hloubka