Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1. Proč raný novověk (definice, periodizace, problémy)

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (71.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

1. PROČ RANÝ NOVOVĚK?

  • přechod mezi starým světem (středověk) a moderním světem (novověk) = v tomto období se začíná tvořit svět, tak jak ho známe dnes

  • tvoří se nové státy, upevňují některé starší, probíhá velká urbanizační vlna, fragmentace víry, vznik protoindustrializace (protoburžoazie)

  • u nás: předbělohorský RN (2. pol. 15. století – 2. pol. 16. stol)

pobělohorský RN

  • v Evropě RN: v SŘŘ označení jako „stará říše“, ve Francii označení jako „starý režim“

  • širší význam: 15.-18. století (Dülmen, C. H. Beck) (reconquista, Amerika)

  • jako samostatná epocha chápán až od konce 70. let 20. století  16. – 18. století, kompromis mezi historiky

  • časové vymezení:

    • začátek RN koncem středověku 1492, 1453, 1517…?

    • konec RN pro SŘŘ 1806, pro Rusko 1825 povstání děkabristů

    • u nás bitvou u Moháče 1526 -> příchod Habsburků na trůn, začátek předbělohorského období

    • symbolika VFR a dobytí Bastily (zpochybnění stavovské společnosti, lidé se stali občany), symbolika americké revoluce

změny oproti středověku:

  • nový způsob myšlení – člověk je oproti středověku (kolektivnost, anonymita) více individuální, což souvisí nejen s nastupujícím humanismem, ale i zámořskými objevy, kdy poznává jiné odlišné kultury, vynálezem knihtisku  velký „boom“ zaznamenávání a vyjadřování svých pocitů, názorů

  • nové vnímání světa – do pol. 16.stol. dosáhlo evropské renesanční myšlení úrovně, která daleko přesahovala středověk a předem vylučovala návrat k němu. Člověk chápal svět i sebe sama hlouběji, lépe poznával i morálku a náboženství. Uvedl do pohybu středověké estetické a mravní normy, vzepřel se náboženským dogmatům. Během 1.po. 16.stol. však byly ve většině evropských pokročilejších zemí zatlačeny do pozadí skupiny, které stály u kolébky renesance. Hrubá síla a státní moc triumfovaly. Přesněji registrující a analyzující lidský rozum poznal, že vlastní silou ducha nemůže společenské procesy a politické víry ovlivnit. Rozpor mezi poznávací schopností člověka jako jedince (a také ve smyslu elity z řad těchto jedinců) na jedné straně a možnostmi jeho reálného působení na společenský vývoj na straně druhé byl základní složkou krize staré společnosti v oblasti lidského vkusu, společenského vědomí apod.

  • bída, hlad a utrpení z válek a útisku, které si nyní uvědomoval rostoucí okruh lidí stále zřetelněji jako obecné zlo v jeho evropských souvislostech, doléhaly na lidské svědomí daleko naléhavěji než ve středověku -> ovlivňovaly myšlení vzdělanců i jejich citové rozpoložení

  • byly hlouběji poznávány a chápány konflikty sociální i boje náboženské -> humanistickým vzděláním ovlivněný jedinec se tak dostával do rozporného světa, který ztratil středověký univerzální systém hodnot

  • rozpornost tohoto světa byl schopen poznat, uvědomoval si však také, že ji nemůže ovlivnit

  • během 2. pol. 16. stol. se rozkolísaný ideologický systém ustálil v místních celcích, vymezených do okruhů podle náboženského vyznání, také protestantské církve prošly stabilizací, obdobnou tridentskému koncilu -> ani toto ustálení ovšem nezbavilo velkou část vzdělanců vnitřních rozporů a neotupilo ani jejich vnímání rozporného charakteru dobové společnosti. Rozjitření, zmatky a nejistota, vyvolané tímto rozporem, působily někdy depresi intelektuální, rozklad estetických měřítek, kapitulaci racionalismu a obrat k náboženským jistotám. U vynikajících myslitelů ovšem toto povědomí krizové situace naopak podněcovalo nové tvůrčí úsilí, hledání nových jistot filosofických i estetických. Záleželo přitom na politické a společenské situaci, zda jejich úsilí byl poskytnut dostatečný prostor, respektive vůbec možnost uplatnění. V tomto směru byly mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly. Vcelku horší, tíživější byl útisk v zemích katolických, zejména v jižní Evropě. Jen tam můžeme i pro oblast společenského vědomí ztotožňovat krizi s úpadkem. Jinak vědomí krizové situace otvíralo alespoň u malé menšiny cestu úsilí o překonání krize.

  • nové umění – renesance, manýrismus, baroko (někde ztotožňováno s epochou raného novověku)

Témata, do kterých materiál patří