16. Proměny evropské kultury v raném novověku

• tisíce Evropanů odešly za lepším životem do Sev. Ameriky – svoboda vyznání

• ze společenského pohledu se tento věk vymezuje jako konec feudalismu, který spočíval ve vlastnictví pozemku či statku lenním pánem a jeho udělování vazalům či nevolníkům

• končí také epocha cechů a stavů a jejich postavení ve městě

• poslední rozmach vojenského podnikatelství – žoldnéři neefektivní (+ nebezpeční obyvatelstvu)

• základní jednotkou společnosti v raném novověku nebyla rodina, která vzniká v podobě, v jaké ji známe, teprve v 18. století, nýbrž dům -> domem se nerozumí pouze vymezený či ohraničený prostor určený k obývání, ale také společenství osob představované nejen pánem domu se ženou a jejich dětmi, ale všemi, kdo bydleli pod střechou domu a podléhali pravomoci pána domu; dům byl také součástí vesnické obce, v jejímž rámci řešil společné záležitosti (obrana, voda apod.); v domě dosud není rozdělena oblast zaměstnání a soukromého; na soukromý život nezbývá v podstatě ani prostor ani čas

18. století

• z třicetileté války vzpamatování až v 18. století -> růst populace (během století se asi zdvojnásobil) – nejvíc v Anglii a sev. Evropě -> rostla města a měnila se jejich struktura -> nová vrstva inteligence (právníci, lékaři, učitelé atd.)

• stát se snažil o populaci „pečovat“ – dbaní na hygienu na ulicích, bezpečnost ve městech, lepší zdravotní (očkování – z Turecka)

• měšťanstvo si vytvářelo svůj osobitý životní styl, ale chudoba, nemoci atd. stále součást společnosti samozřejmě

• podnikání šlechty v textilnictví, sklářství

• zrychlení manufakturní výroby

• rozvoj obchodu díky zrušení cel, vývoz > dovoz (vývoz od nás plátno, sukno, chmel, obilí)

• v Anglii rozvoj strojní a tovární výroby – náskok před zbytkem Evropy

• lidé život kolem víry – představy o vysvobození, odpuštění hříchů -> přerod s Lutherem – odpustky najednou zbytečné, před Bohem jsou si všichni rovni, protože záleží na vnitřní víře člověka

• na práci se začalo pohlížet jako na vyvolenou činnost – úspěch dobré znamení životní cesty

• vzniká kult práce (práce jako vysoká hodnota) + vznikají instituce, kde se „léčí“ prací – blázince, sirotčince, věznice,…

• Max Weber tvrdí, že úspěch v práci dal vzniku kapitalismu

• také se formují určitá pravidla morálky – peníze z práce investovat, ne rozházet

• v důsledku reformací po Evropě dochází ke kontaktu nižších a vyšších vrstev -> styk lidové kultury a elit

• někteří historikové tvrdí, že jde o „2. christianizaci“ – do té doby šlo spíše o ortopraxi = gesta, poté o ortodoxii jako takové

ČAS V RN: čas podle osy, lidé v RN se orientují podle svátků – sociálně, postupně se mění orientace na konkrétní dny i hodiny; problém oficiálního času – církev potřebovala ctít svátky, křesťané potřebovali uchytit čas – podle hvězd, dějů na obloze; roční cyklus členily šlechticům zejména pravidelné politické události (v předbělohorské době třeba zasedal zemský sněm ve fixních termínech čtyřikrát ročně), náboženské zvyklosti (oslava církevních svátků) či hospodářské termíny (pololetní uzavírání účtů o sv. Havlu) + denní cyklus (nejdůležitější role rituálům spjatým s pravidelnou konzumací- obědy, večeře + rituálně probíhalo také vstávání a uléhání + další pravidelně se opakující okamžiky každodenního života