18. Světová historiografie raného novověku

• empirismus: JOHN LOCKE (1632 – 1704): angl. filosof, rozum je při narození „tabula rasa“ (= čistá nepopsaná deska), kterou popisuje až zkušenost (jednoduché ideje vznikají senzací a reflexí, složité ideje kombinací jednoduchých), GEORGE BERKELEY (1685 – 1753): irský teolog a filosof; „Esse est percipi.“ – Existovat znamená být vnímán., DAVID HUME (1711 – 1776): skotský filosof a historik, završitel gnoseologie, kritice podrobil jak rozumové, tak i smyslové poznání – pravé poznání není možné (agnosticismus)

POČÁTKY OSVÍCENSTVÍ

• kořeny v 17. st. u René Descarta (empirismus):

• dílo Rozprava o metodě – klade důraz na přírodní vědy

• pravda je základ, látku je třeba rozpitvat na částečky a postupovat od nejjednoduššímu ke složitějšímu

• důraz kladen na experiment, induktivní postup, kriticismus

• nejradikálnější osvícenci se stavěli nepřátelsky k náboženství a připravovali cestu

k mechanistickému výkladu dějin nebo dějin jako přírodního procesu

• Charles Louis de Secondat Montesquieu:

• uvědomoval si rovnocennost civilizací

• zdůrazňoval působení reálných činitelů v dějinách

• díla: Perské listy - satira na státní absolutismus a všeobecné uvolnění mravů

O duchu zákonů - ovlivněno empirismem, myšlenka přirozeného práva, ze kterého

vyplývá duch zákonů=odlišnost zákonů v různých zemích – podle klimatu,

prostředí, formy hospodářství, formy vlády, malé zeměpisné rozlohy-republiky,

velké zeměpisné rozlohy-monarchie, psychologie atd.; rozlišuje 3 státní formy (despocie-strach, monarchie-čest, republika-ctnost); moc dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní

• Voltaire:

• dějiny viděl jako postup rozumu, jejich podstatu hledal v duchu dějin, který se projevuje v každém lidském konání, nejen v politice

• položil základ dvěma novým disciplínám – filosofii dějin a kulturní historii

• svůj pohled na dějiny podával v literárně účinné formě a zasahoval svým vlivem celou Evropu

• Jean Jacques Rousseau:

• společenská a majetková nerovnost není dána člověku od přírody, ale je výsledkem nespravedlivé společnosti

• Společenská smlouva – člověk je ve společnosti v okovech, i když se narodil svobodný

• celkově kritizuje společnost a žádá návrat k přirozenosti, životu v přírodě atd.

• do osvícenství přinesl určitou citovost, ovlivnil Ústavu Franci po VFR (volnost-rovnost-bratrství)

• Gianbattista Vico: slučoval starší i nová hlediska a předcházel názory historismu 19. stol. Obnovil myšlenku o dějinných cyklech a dějinách jako plynulém procesu.

• Edward Gibbon: největší a nejvýznamnější osvícenské historické dílo, vylíčil v klasické narativní formě a ve velkorysé koncepci zánik římské říše působením křesťanství

• universitním studijním a vědeckým oborem se dějepisectví stalo poprvé v dějinách v Německu -> byly položeny základy vědecké historické metody (Arnold L. H. Heeren)

• něm. historická škola vzorem pro organizaci his. bádání -> založen první odborný historický časopis, zvědečtění studia dějin umění (J. J. Winckelmann vyložil vývoj umění jako historický proces, dokument i fakt, ale zároveň jako tvorbu vyvíjející se podle vlastní logiky)