5. Jedinec a stát

John Locke:

• anglický filozof; hájil přirozenou svobodu a rovnost lidí

• spisy Dvě pojednání o vládě, Esej o lidském rozumu

• rozebírá pojetí králů jakožto vládců nad jinými lidmi, jejichž autorita se odvozuje od Adama, tedy Bohem stvořeného prvního člověka -> neexistuje zákon (ani božský, ani přirozený), který by určil, kdo je pravým dědicem ve všech možných případech - ukazuje, že žádný vládce nemůže mít prospěch či autoritu z toho, že se odvolává na odkaz „Adamova osobního panství a otcovské autority“

• přirozený stav:

• tvrdí, že člověk se od přirozenosti nachází ve stavu dokonalé svobody a rovnosti - v tomto přirozeném stavu platí dokonalá svoboda činit cokoli se sebou či svým majetkem, co je v mezích přirozeného zákona + lidé si jsou rovni, neboť všichni jsou tvorové téhož druhu

• přirozený zákon však opravňuje každého trestat přečiny proti němu, a to tak a v takovém rozsahu, aby pro příště zabránil jeho porušování – v podstatě oko za oko, zub za zub

• protože ale člověk má sklony ke zlomyslnosti, vášním a pomstě, je problematické, aby lidé byli soudci a vykonavatelé trestu ve své vlastní věci

• pojetí společenské smlouvy:

• Locke na ni postavil svou teorii vlády

• z přirozeného stavu se lidé vyvazují společenskou smlouvou - ustanovili si pravidla, která ruší nevýhody přirozeného stavu – smlouva proto, aby ochránila práva, majetek a svobodu lidí dané společnosti, protože ve stavu přirozeném je požívání práv nejisté (když mají všichni právo svobodně činit dle své vůle, stává se, že zasahují do práv druhých)

• moc má většina - univerzální souhlas zakládá samu společnost, ale vládu nad ní dostatečně ustanovuje souhlas většiny (může být vláda krále, oligarchy nebo demokracie)

• přirozená práva nelze nikomu odejmout, i když legitimní vláda má právo je porušovat v zájmu společného dobra

• legitimní vláda – ochraňuje, je složena z lidu X nelegitimní vláda – když začne cíleně popírat práva občanů a tím se dostane do přirozeného stavu – do válečného stavu s těmi, kterým uškodila (a zde máme právo zničit to/toho, kdo válku zavinil)

• pro Locka nebyl přirozený stav stav válečný jako pro Hobbese

Jean Jacques Rousseau:

• východisko v náhledu na pojetí republiky spatřuje v moci lidu, ústředním bodem jeho konceptu je participace všech občanů na vládě

• vychází z přesného překladu slova demokracie -> ale pokud skutečně bude vládnout lid, pak není možné, aby demokracie existovala, protože lid neumí vládnout sám nad sebou – „je proti přirozenému řádu, aby velký počet vládl a malý počet byl ovládán.“

• vláda v demokratických společnostech by mohla existovat jen za předpokladů, že společnosti jsou velmi malé celky, v nichž se všichni občané osobně znají; že ve společnostech je nastolena vláda „prostoty mravů“, což zajišťuje umírněné veřejné debaty; že příslušníci společností jsou stejně bohatí a mají stejnou moc (hodnost) a že společnosti neznají přepych -> tohle vše jen výjimečně a tak pro Rousseaua je jedinou možnou demokracií národ bohů

• pojetí společenské smlouvy: