9. Habsburská monarchie jako multinárodnostní stát

Leopold I. (1657-1705)

• absolutistická vláda

• 1680 Robotní patent -> poprvé uzákoněno, že všichni poddaní musí 3 dny pracovat na panském

• 1668 povstání Jana Sladkého Koziny – Chodové, původně svobodní strážci zemských hranic, vzbouření proti svému znevolnění pány z Lammingeru, odpor potlačen a Kozina 1695 v Plzni popraven

• 1683 Vídeň obklíčil turecký velkovezír Kara Mustafa -> mobilizace křesťanské Evropy -> pomoc silné armády říšských knížat pod vedením Karla Lotrinského a polsko–litevských oddílů krále Jana III. Sobieského -> Turci utrpěli drtivou porážku -> postupné vytlačování Turků z Uher, války pokračují

• vynikl Evžen Savojský –nejvýznamnější císařský vojevůdce 17./18. st. - osvobodil Uhry, Temešvár i Bělehrad

• souběžně s tureckými válkami zasahovala vídeňská vláda i do bojů v západní Evropě, vždy na straně proti Francii, která podnikala vpády na území Říše (S Itálie) ->1685 se císař se švédským a španělským králem připojil ke koalici německých knížat, jejímž cílem bylo zamezení francouzským výbojům -> francouzská armáda obsadila roku 1688 Falc, ale spojenecký odpor byl nakonec korunován úspěchem – porážka Francie byla stvrzena roku 1697 mírem v nizozemském Rijswijku (Ludvík XIV. se musel vzdát všech území, která předtím v Říši získal)

• Leopold buduje byrokratický aparát (Václav Eusebuis z Lobkovic – ministerský předseda) = velké daňové zatížení

Války o španělské dědictví

• 1700 umírá poslední člen španělských Habsburků Karel II.

• ten odkázal země Filipu z Anjou

• možní nástupci: Štýrská větev – Rak. Habsburkové (mladší syn Leopolda I. Karel)

francouzští Bourboni (Filip z Anjou, vnuk Ludvíka XIV.)

• obavy z velké moci Francie -> protifrancouzská koalice Rak, VB, Nizozemí a říšských knížat

• Francie poražena -> 1714 Rastattský mír

• Britové obsazují Gibraltar a Menorcu; Rakousko od Španělska Neapolsko, Milánsko,Sardinii v Itálii a Španělské Nizozemí

Josef I. (1705-1711)

• 1710-1711 morová epidemie vylidňuje kraje Evropy.

Karel VI. (1711-1740)

• 1713 pragmatická sankce:

  • zákon o nástupnictví v habsburské monarchii

  • nedělitelnost monarchie a určoval posloupnost nástupnictví v mužské i v ženské linii rodu (pokud by nebyli mužští potomkové, mělo nástupnictví připadnout nejprve dcerám Karla VI., poté dcerám Josefa I., popř. i Leopolda I.)

  • základem zákonodárství v habsburské monarchii až do roku 1918

  • ve 20. letech byla uznána sněmy jednotlivých zemí monarchie -> úsilí o její mezinárodní uznání se stalo hlavním cílem zahraniční politiky Karla VI. (do jeho smrti v roce 1740 uznaly pragmatické sankce všechny významné evropské mocnosti, ale…)

• proti dědickým nárokům jeho dcery Marie Terezie vystoupila řada panovníků -> válka o dědictví rakouské za Marie Terezie