9. Habsburská monarchie jako multinárodnostní stát

Vznik mnohonárodnostní habsburské monarchie (1526-1620)

RAKOUSKÁ VĚTEV

Ferdinand I. Habsburský

• 1526-1564 český král, císař 1556-1564

• rakouský arcivévoda, jeho ženou Anna Jagellonská (Ludvíkova sestra)

• českému národu slíbil, že bude vládnout po dohodě s českými rádci, úřady a hodnosti bude obsazovat po poradě s Čechy a za své sídlo si zvolí Pražský hrad

• 1526 zvolen za uherského krále (soupeř Jan Zápolský) -> položen základ středoevropské mnohonárodnostní habsburské monarchii -> došlo ke spojení tří států – zemí Koruny české, zemí uherské koruny, dědičných rakouských zemí (Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko, Korutany, Tyroly, Kraňsko)

• 1527 ve Vídni centrální dvorské úřady jako protiváha zemských úřadů: tajná rada (min. zahraničí), dvorská komora (min. financí, jí byla podřízena česká komora v Praze), vojenská rada

• 1541 si právo na uherský trůn nárokuje turecký sultán Suleyman II. (1520-1566), protože uherské království je rozděleno na tři části:

• Chorvatsko, západní a severní Uhry (dnešní Slovensko) – Ferdinand I. Habsburský

• budínský pašalik – Süleyman II.

• sedmihradské knížectví – Jan Zápolský (závislé na Turcích)

• 1546-1547 první protihabsburský odboj v českých zemích:

• v říši šmalkaldská válka (císař X protestanti); Ferdinand chtěl pomoct bratru Karlu V., ale nižší šlechta a města odmítly královský mandát na hotovost; čeští stavové poraženi (neměli oporu, protože výhra Karla ve šmalkaldské válce) -> počátek protireformace v Čechách, 4 popravení + potvrzena dědičnost Habsburků, omezena městská samospráva (dosazeni královští rychtáři, v Praze hejtmani), pod dozorem soudnictví

• kronikářem prvního stavovského odboje Sixt z Ottersdorfu, staroměstský kancléř: měšťané se neměli spojovat se sobeckou šlechtou, které nešlo o zemská a stavovská práva, nýbrž jen o vlastní prospěch

• 1547 obnoven svatojakubský mandát (z 1508, uzavření českobratrských sborů, pálení jejich knih a převod učitelů ke katolíkům) proti jednotě bratrské, centrem bratří Morava, biskup Jan Augusta uvězněn

• 1548 zřízen apelační soud v Praze, členy šlechta, nad městy, Morava podřízena až za Rudolfa II.

• 1556 jezuité v Čechách

• 5. září 1561 po více než stoleté přestávce (1431 Konrád z Vechty, Rokycana neuznán) znovu obsazen arcibiskupský stolec v Praze - Antonín Brus z Mohelnice -> posílení katolíků v Čechách

Maxmilián II. (1564-1576)

• syn Ferdinanda I., německý císař, český a uherský král

• habsburským původem i výchovou předurčen jako katolický vladař, ale měl sympatie k nekatolickým vyznáním (někdy označován za kryptoluterána), „ani papeženec, ani luterán, nýbrž křesťan“

• na konci 60. let byla „dolní konzistoř“ pevně v rukou konzervativních staroutrakvistů (úřad dohlížející na dodržování kompaktát a dalších dohod o náboženství v Čechách) -> od 1562 bylo právo dosazovat členy do „dolní konzistoře“ výsadou panovníka - byli dosazování prohabsburští dozorci

• Čechy: novoutrakvisté (zejm. luteráni a augšpurská církev), i přes své silné zastoupení mezi stavy, neměli žádné legální zakotvení své víry, v zemi byli z právního hlediska vlastně jen trpěni (i když byli v dolní konzistoři) + Bratři se snažili dosáhnout oficiální legalizace své církve -> náboženská situace poměrně složitá

• Morava: situace odlišná - neexistovaly žádné konzistoře a např. olomoucký biskup silně bránil tomu, aby evangelíci získali převahu na moravském zemském sněmu -> moravští protestanti usilovali o vypracování zemské konfese a uznání legální protestantské zemské církevní správy (moravští protestanti však neměli defenzory jako čeští a jen čas od času se spojovali, aby na sněmech prosadili své názory)

• 1567 zrušení kompaktát -> žádné nové vyrovnání nebo konfese však nebyla potvrzena

• nekatolické konfese více spolupráce -> Česká konfese - společné prohlášení (husité, JB, luteráni), neřešila zásadní teologické spory, neboť sloužila více jako politická záležitost; jako dílo šlechty nebrala žádný odhled na města -> Maxmiliánu 1575 jako podmínka pro zvolení jeho syna Rudolfa českým králem a prosazení daní + dalším požadavkem bylo zvolení sboru defensorů, kteří budou dohlížet na dodržování konfese.

• Maxmilián konfesi potvrdil pouze ústně

• ostatní politika Maxmiliána: Čechy navštívil za dobu své vlády jen čtyřikrát a to pokaždé, když potřeboval vymoci na sněmu daně; v zahraniční politice neměl Maxmilián mnoho úspěchů - podařilo se mu sice uzavřít příměří s Turky, ovšem opět za cenu ústupků a při snahách prosadit na polský trůn svého syna Arnošta, což nevyšlo